Říjen 2014

Hraj klauna tak dlouho, až klaunem budeš.

25. října 2014 v 22:10 | YY |  Diary
Drazí pozůstalí,

tak nějak titulek toho to článku mluví sám za sebe. Mám právě srdce úplně na padrť, ale v úterý jež jsem psala poslední článek jsem se zapřísáhla, že je to naposledy, co jsem brečela. Brečím přiliž často. Začínám měknout.

Začnu na sebe být drsnější a tvrdší.

Rozhodla jsem se, že se nebudu kvůli ničemu deprimovat. A vždycky, když mi bude na hovno, tak si budu hrát na to, že jsem veselá a potlačovat to. Je to lepší než se v tom pachtit jak blb. I ke mě možná zavítá štěstí a políbí mě.

Hodlám mu jít naproti a ne mu utíkat a řešit věci, jež se staly a jež nezměním.
Nicméně, posílám velký plácanec přes zadek své věrné kamarádce Yuri ^^ :)

kostým na halloween :)

Úterý? Vážně?!

21. října 2014 v 20:23 | YY |  Diary
Drazí pozůstalí,

dneska trochu zavzpomínám na dny, kdy jsem začala psát "Drazí pozůstalí"

Bylo to přesně 12. března tohoto roku a byl to opět sebelitující článek s titulem "Co se to zas děje?! Jsem opravdu tak BLBÁ?!?!"
"Drazí pozůstalí,
vůbec netuším, kam můj život nanyní směruje. Jsem jen hloupý'puberťák', co neví, co chce?..."

A dnes tomu opět není jinak. Zjistila jsem, že moje nejhorší dny jsou úterky. Stejně jako dnes jsem byla opravdu zraněna tak tomu bylo i 23. září téže úterka. Toho dne jsem taktéž napsala článek s titulem "Vztahy? Vážně?!"
"pro změnu mě teď odkopla kvůli její spolužačce. A proč jsem kurva za ní musela, když měla kytku pro její tajnou lásku."

Skoro se titulem nelišil od dnešního článku, že? Tak nevím asi bych mohla se přestat litovat,... Jsem fakt obyčejná egoistická kráva. Nedivím se, že se lidem okolo mě.

Pink&Violet make-up Tutorial

19. října 2014 v 19:22 | YY |  Líčení
Drazí pozůstalí,

konečně jsem se dostala k natáčení a stříhání, jinak.. tu to máte :)

Girl Got a Gun!

18. října 2014 v 22:01 | YY |  Diary
Drazí pozůstalí,

asi to s Lenkou necítím tak jak jsem doufala, že cítím. Nicméně... cítím se nehorázně na píču, ale momentálně jsem změnila dnes barvu vlasů, takže se cítím zase trochu jiná.

Zase trochu víc vyrovnaná sama se sebou, což je fakt super. Poslouchám momentálně super písničku od Tokio Hotel. Od legendárně jedniné kapely, jež mi drží tak dlouho. Už celých 9let. To mě taky dost drží při dobré náladě.

Nicméně... Myslím, že... Ne... Můj život je jedna nafouklá bublina, ve který jsem uzavřená. Lidi mimo ní do ní kopou a točí mě v ní. Matou mě tím a snaží se mi ublížit, čekají až tu bublinu sama prasknu. Ale... Já...

Teď se cítím docela dobře. Byly horší časy a tohle je fakt super. Právě jsem dojedla Rist... pizzu Hawaii miluju ji :3 pak jsem měla bílou čokošku a nakonec nanuk... Což se taky dost podepsalo na mojí dobré náladě.

Takže jsem celkem spokojená, až na tu skrytou výčitku, že moc jím :D :D asi si jdu trochu zacvičit :)

jinak moje vlasy momentálně :)


Naděje chybami umírá

18. října 2014 v 13:16 | YY |  Diary
Drazí pozůstalí,

ni já nejsem výjmkou a jsem více než dosti chybující osobou. Nedávno jsem nad tím přemýšlela, kolik dní bych asi ve svém životě změnila. Udělala bych vše jinak.

Právě jsem dost možná zničila jedno z mě nejcennějších přátelství. Myslím, že bych tak měsíc zpět jeden den dosti změnila. Nikdy bych se nebavila s určitými lidmi a nikdy bych nic nikomu neřekla. Ano... přátelství jsem si posrala podělala jen a jen já.

Stejně jako bych nikdy nechtěla poznat ji. Měla bych o dost snazší život. Láska.... Co to je? Je to... Jako vsadit všechno, i když víte, že nevyhrajete.

Ve svém životě bych vážně změnila mnohé. A i když vím, že to možná někdo čte, tak vidím jeho znuděný obličej a slyším větu "A co kurva? Nepočítej s komentářem, krávo..."

A tak... odpustím si tyhle kecy a... řeknu vám... rovnou jdete pryč... není tu nic zajímavého... v tom se shodneme...


10/10 2014

12. října 2014 v 18:34 | YY |  Diary
Drazí pozůstalí,

dneska opět trochu napíšu něco z mého života. Jo zase vás budu otravovat a srát s deníčkem. Tak tedy... Začněme. O pátku o kterém se chci vyjádřit jsem se měla... ano... byl to jeden asi z těch lepších dní.

Začátek dne? No... jedna koupelna na dva náročné lidi, je opravdu málo. Zvlášťě, když jeden z nich má odcházet do práce, když má ten druhý vstávat a ten první člověk zaspí...!

Když jsem si uvědomila, že strýc zaspal, šla jsem si udělat vlasy a až poté jsem jej šla vzbudit :D
Ve škole... No... nuda, nuda, umělcká prezentace... dvě hodiny... nuda... jelikož photoshop je můj věrný přítel, volná... nuda... čeština... docela sranda. ^^ a pak jsem měla jít ven s Lenkou.

Ale! Strašně moc jsem chtěla na workshop pár čtvrťáků z naší školy! Tak jsem si řekla... "Proč tam nezajít s ní." Tak jsme šli. Bylo to naprosto boží! NEJLEPŠÍ WORKSHOP KDE JSEM KDY BYLA! Ale Lenka vypadala, že jí to tam strašně nudí... :((

Pak jsme šli s Lenkou do čajky. A ona se mě zeptala jestli to beru jako rande. Já... no... řekla jsem, že ne. Později jsem byla velice ráda, že jsem to nijak nezměnila. Zdá se mi, že Lenka... No... Že by mezi námi nikdy nic nebylo. A... nevím jsem nakonec ráda. Po těch několika hodinách s ní, jsem nějak sama přišla na to, že hledám něco cosi jiného.

Hned jak jsem ji doprovodila na bus jsem opět utíkala zpět na workshop! :3 Úžasné... Miluju naše čtvrťáky... Chci další!!!! :3 někdy ke konci měsíce by mohli udělat další workshop. A... možná bych od příštího roku mohla dělat i nějaké já :3

-uč... to jsem se rozkecala :D
ALE! Hlavní je, že už se nebudu nijak zabývat Lenkou :3 To je opravdu super ^^...

Tu jsou fotky:

Tichá voda břehy mele.

4. října 2014 v 20:01 | YY |  Povídky
Drazí pozůstalí,

tato povídka je trochu pochmurná ani nevím, kdy mě napadla, jsem totiž docela, ne kecám nejsem pozitivní člověk.

A je docela dost krátká, je to asi jen útržek od něčeho z ničeho.

Není čas na název

4. října 2014 v 16:15 | YY |  YY
Drazí pozůstalí,

je velice zajímavé, že je tu zrovna tohle téma, když jsem zamilována do dívky o rok mladší. Ovšem, je to opravdu jen platonická láska.

Podle všeho s ní nikdy nebudu je to nejspíš karma. Ach ta svině! Tak spravedlivá jako ona není žádná z justic na světě.

A aby se tento článek zase nezvrhl k mému výkladu o tom jak jsem zase v hajzlu, že citím náklonnost k člověku, který to skoro nikdy neopětuje, tak raději tyto kydy, jež nikdo nečte, ukončím.

Hezký zvytek hodiny, dne, výkendu. Ať je lepší než ten můj :)