Únor 2016

Fairy Kei | DIY | Glasses

28. února 2016 v 22:39 | YY |  DIY
-Ólé!-

že bych dělala konečně něco co mám? No ani za mák! :D Takže jsem zas dneska strávila pět tisíc let něčím, co jsem vlastně dělala jen protože se mi chtělo :D a tady ot máte :D


Jak snadno je se vzdát

28. února 2016 v 3:06 | YY |  Diary
-Ólé!-

tak jo- dneska jsem se koukala na GeGeGe no Kitaro 2, miluju oba filmy, jedničku i dvojku- To jsem si zas pobrečela. :D omg, čekala jsem až bude někde ke shlédnutí skoro 7let... no jako wtf?! :DDD Nicméně... tohle není to, o co jsem se chtěla podělit, to co mě tolik sere a vlastně už mě to ani tak-

No- prostě není to už nijak citlivý, takže se o tom dokážu bavit. A proto to sem píšu ne? Protože je to věc, kterou už nepovažuju za tolik osobní-

Nějak jsem hledala staré konverzace a archivované na facebooku a narazila jsem na Lenku- -cca 26.000 zpráv- hm... Tak jsem si to všechno tak pročítala. A... nasmála jsem se, byly to skvělý časy, A- nějak jsem dospěla k závěru, že mi jako kámoška kurva moc chybí :( Ale to možná už delší dobu. Protože to byl náš ship marathon, co nikdy nekončil :DD počínaje asijskými turisty a končeje plánem, jak unést Sho-a a Shinpei-e a dát je dohromady-

Na což se hned nabalil i Jirka. Lhala bych, což kurva nemám v povaze, kdybych tvrdila, že mi nepomohl. Pomohl a víc než bych chtěla. Přesto ten hlavní krok vždycky byl na mě. Vždycky to bylo jen na mě, musela jsem s tím přestat sama. Ano je řeč o sebepoškozování a je mi to fuk, prostě jo, dělala jsem to, a už mi to ani nepříjde osobní, no-a-co? :D Lidé kouří- no-a-co?- Nicméně... i tak sehrál sakra důležitou roli.

A jde o to, že jak jsem s oběma utla kontakt, tak rychle, náhle... Tak- tak to právě proto bylo tak složitý- než jsem si to uvědomila... zjistila jsem asi až teď kdy jsem vystřízlivěla ze všech emocí -vzteku, nenávisti, bolesti,- jak moc pro mě byli a možná i jsou důležití. Jsou to lidi, kteří myslí jinak než většina. Jsou to lidé, díky nimž jsem, co jsem. Jsou to lidi, kteří mě posunuli dál, aniž by o tom věděli.-Asi ten posun bolet musel a stejně- nejvíc si vždycky vezmeme jen z těch nejtěžších zkoušek- Jsou to lidi, které jsem ztratila, protože jsem musela, jak blízko dokážete být ohni, aby vás to ohřálo, ale nespálilo? A já už byla u obou moc blízko. A hořela jsem. Hořela jsem a pomalu se smažila. A kvůli vlastní hlouposti jsem si to uvědomila až když mi smrdělo maso spáleninou a začalo se odlupovat.

Nicméně... jsem kurva ráda, že jsem je potkala a i kdyby se naše cesty už nikdy nestřetly, i tak se budu spokojeně usmívat a vzpomínat na sezení v buzi šále pod obří flaškou Becherovky a shipování Korejců nebo na noční volání na skypu-

A... dost bylo sentimentu. Jsem ráda, že jsem to ze sebe dostala... Protože takových přátel moc nemám. ^^ Tak jsem jen chtěla poděkovat. A jestli to snad jediný z nich čte, tak- možná jsem si to uvědomila, ale dejte mi ještě čas- Ono sice už je moje hnící maso zpět, ale ještě musí pořádně přirůst. :) Ale i tak vás mám ráda




Omg- konečně je mi zas dobře, když jsem to ze sebe shodila. ^-^ Ani tak nezáleží zda to budou skutečně číst, jako spíš na tom, že jsem to konečně řekla. Že jsem- že jsem to konečně ze sebe dostala. Že jsem zahodila to ego a přiznala se k vlastním pocitům-

A bylo to těžší než říct matce, že se mi líbí holky! takže si toho kurva važte! :DDDD

A, B, C, D we learn a lot, but can't discover the cause of stupidity

25. února 2016 v 23:06 | YY |  Diary

omg, miluju tu písničku i text- odkaz v "pozdravu",

Jinak- Lidi- děkuju za vaše ohlasy, je to fajn, jelikož ráda komunikuju s lidma, který nemám tendenci soudit podle vzhledu nebo tak- Já to nedělám... většinou pokud už s tím člověkem komunikuju, nebo tak, tak mi sakra záleží na tom, co má v hlavě- Ale mám takový ten prvotní dojem už jen kvůli vzhledu- :( nebo alespoň ne záměrně... Občas je to osvěžující udělat si obrázek dříve než, takový ten upjatý pohled na člověka, do kterého vás to nutí, když toho člověka vidíte.

Tak to jsem jen chtěla poděkovat za vzniklé příležitosti- zítra jdeme s Pačňátkem do kina, omg, nemůžu tomu pořád uvěřit, že spolu už chodíme... je to zvláštní- nevím proč :D prostě je- asi to pro mě zas jednou znamená něco jinýho než za poslední dva roky- že bych vyrostla? xDDDDDDDDDDDDD ne...! to je blbost! Vyloučeno! :DDD spíš to zas jednou beru vážně. :D naposled jsem to takhle vážně brala s Třpytkou v mým prváku :DD no a jako- pořád jsem jí ještě neviděla! :DDDDD -teď si nejsem jistá jestli není teď v právku nebo druháku /ok, pedo bear/Ale podle mě je teď v prváku-

A budu u Pačňátka spát- jsem zvědavá kolik toho naspíme, jestli nebudu chrápat, kolik si toho nechám doma,- hm... snad přežiju zítra v pořádku. Jelikož máme psychicky nejnáročnější hodiny z celýho týdne...

sakra moc se netěším až budu zas intenzivně šťavená 6 hodin- -_______________-" okok-
užijte si lidi víkend, jakožto i já si jej užiji pokud si neprostřelim na těch hodinách palici a nebo si neurvu obě uši a nesežeru je!!! x____x

Proč jsem zas tak šťastná-?! | No- proč vlastně ne.

25. února 2016 v 7:26 | YY |  Diary
-Ólé!-

dneska jsem se probudila a měla jsem nějakou sakra dobrou náladu, konečně jsem došila maturitní šaty, jednu zakázku, dneska došiju tu druhou, kámošce jsem šaty zkrátila, odepsala jsem na interwiew, a taky jsem dneska ráno nakupovala, takže už mám sic jen 0,5k, ale! -aneb já se dokážu peněz zbavit rychlostí světla a to putuje od Slunce na Zem 8,5minut-a tuhle informaci vím už od sedmý třídy a nikdy jí zas nezapomenu, kretén,--Čekám na herní myšku a sluchátka, a na dalších 10balíčků :DDD přijdou mi nový dvoje boty, řetězovej fetish top, -na již druhou latexovou sukni už nemám :( koupím příště no :((-,

poslední dva týdny mě zase chytaly stavy úzkosti sem tam nějaká deprese... a tak netuším jaktože- jsem doma! Jsem doma a cítím se dobře.

Konečně nad sebou nevnímám parní válec, co mi přejíždí po zádech a já jen flušu vlastní vnitřnosti. Což je celkem... zvláštní :D Byla jsem taky včera u kámošek a pak jsme jeli ještě k nám... yooy! byl to kupodivu docela super den, v což jsem ani nepočítala... když si vybavím všechny poslední dny, týdny, tak jako- málo kdy necítím ten tlak.

A přitom... paradoxem je, že mi to takhle vyhovuje... že když jsem pod stresem, tak se mi to líbí. Ráda pracuju v chaosu -no, tohle není důvod, proč mám tak často bordel v pokoji :D:DDD, ale můžeme si hrát na to, že to ten důvod je! :D- Nicméně... Komix na figurálku už se pomalu rýsuje, což je taky něco díky čemu se už necítím tak moc šťavená :D

Jinak musím jít, mám už jen 20minut než půjdu na bus :DDD mějte se :))
-Omg, ta písnička se mi tak moc nelíbila a teď jí nemůžu přestat poslouchat :DDDDD eeeeeew, nechutný, pořád je hnusná, ale nemůžu si pomoct! :D-

Kam to vedu dál?

22. února 2016 v 1:09 | YY |  Diary
-Ólé!-

ještě před pár desítkami minut byl včerejšek dneškem. A právě včera- Jsem zase měla menší kolaps. Zase jsem měla menší depresi. A trochu mě sere, že to zas byla deprese- Že to nebyl jen stav úzkosti- Nepsala jsem docela pěknou povídku, ale vy ji neuvidíte.

Píšu v ní docela- soukromé věci. Přenáším ji do imaginárního území na imaginární postavy, ale je hodně autobiografická, takže- jsem se pro vlastní udžení soukromí rozhodla, že ji nezveřejním.

A pak i když jsem se zas hodila do klidu, a urovnala si myšlenky- i tak jsem měla depresi, ale- pak se mi zlepšila nálada díky Pačňátku a taky dvou německým cosplayerkám :D psaly si se mnou a to bylo skvělý... yoooy! :D :3 omg... a bacha! Anglicky! :DD yoooy! :33

A tenhle týden dokončím všechny zakázky, seženu praxi a končím- bude po větších stresech. Na figurálce jsem se zbavila animovanýho filmu, měl být 20s dlouhej a jedna sekunda má mít 25obrázků- To by mi mrdlo! to je nějakých 500obrázků! a jako- to ne... :DDD to ne! Tak jsem se rozhodla dělat komix, prostě si na sebe pletu moc silnej bič- a už bych s tím měla kurva přestat- protože pak dělám píčoviny.

Jako třeba jsem ve škole nechala šaty, co už jsem měla jen došít ručně pár cm podsádky a látku na druhý šaty- To nejhlavnější- nechám ve škole. Pecka... T.T"

A dneska jsem si začala i rejpat v hlavě do jediný věci, co mi momentálně jako jediná v mém chaotickém životě funguje jak má. T.T""" A z toho mě chytila deprese- Protože jsem nevýslovitelný kokot. Ale jsem ráda. Docela jsem si ji užila- zas.

Jak jsem poslední měsíce tak hrozně moc šťastná, tak jsem ráda, když si můj endorfin trochu oddychne. :D :DD všeho moc škodí ne? :D a být pořád šťastný není nic dobrýho- A když jsem s Pačňátkem, tak mi nejde nebýt šťastná- a já jsem s ní hodně moc často- :DDD takže jsem ráda, že jsem si našla chvíli, kdy se můžu rozmelancholit-

Jinak šila jsem :D


Konečně mi zas něco přibylo do šatníčku :33 a až budou prašulky, tenhle týden, tak si zas nakoupím milion věcí- Chtěla jsem pozvat Pačňátko do restaurace nebo tak, ale- Je to moje malý psychopátě, takže nesní nic u čeho nebyla, když se to vyrábělo, a když jsem nad tím přemýšlela, tak by pro ní ani lidé a společnost nebylo nic moc-

takže jsem jí koupím ještě něco pěknýho... a taky spolu zas navaříme až tu bude. A taky... Jdu s ní do kina. V pátek... Takže jsem na ní nezapomněla... :333 ach jo. Udělala bych pro ní, cokoli by si řekla... to je až nechutný...

A horší je, že bych to udělala ráda :D .__." :DDD Ale ona je moje Psychopátě... tu nejde odmítnout :D Mám pro ní šílenou slabost. Jednou se mě kámoška ptala, čím je pro mě znovna ona tak vyjímečná, že k většině lidem, s nimiž jsem chodila jsem se chovala dost lhostejně... a bez zájmu. NO- sama nevím... je prostě moje Pačňátko ♥, No- když jsem počítala, kolik jsem za ní utratila, tak už jsem skoro na- 3k a dělá mi to hroznou radost :DDD nevím proč... :DDD :333

A obdarovávám ji, právě protože... nechce. To že se cítí na rozpacích. A ten její usměv. Ohhh--- Sakra... Nebo jak se jí smějí oči-
Je to takový-- Takový ten pravý smích. Takovej ten opravdu šťastnej a spokojenej úsměv.
Jééé- v jejím oku jsem vidět i já :D

Jeffree limited edition white lipstick | reweiw

19. února 2016 v 20:26 | YY |  Líčení
-Ólé!-

dneska mi přišel dárek od kamarádky- Byla to rtěnka od Jeffreeho Stara! OMG! love it!

STRANGE

17. února 2016 v 23:43 | YY |  Diary
-Ólé!-

Tak jo- takže tenhle týden je stejně náročný, možná psychicky daleko vytíženější, než ten předešlý. Nějak se mi tenhle týden sype pod rukama-

Dokonce mám i po prvním menším zadrhelku s Pačňátkem. A jak to dopadlo-? No... po půlroce vzájemné náklonosti spolu konečně chodíme... teda... původně jsem to plánovala až za týden nebo déle, ale tak... Spontánní věci jsou nejlepší :3

Nah- zas mě šíleně bolí hlava- Neumím si moc představit, jak jsem takové náplavy strestu, tlaku, presu, vytížení, přepracovanosti, kdy mohla zvládat sama. Protože- Od chvíle, co mám ji, je to všechno takový jiný. Možná nevezme přímo do ruky jehlu a nepomáhá mi s kokrétními věcmi, to bych o ní ani nechtěla, ráda dělám věci sama, mám nad nimi lepší kontrolu -ok, dominant jako prase... téměř absolutní kontrola nad vším-, ale díky ní se chvíli cítím víc v klidu-

Nemusím myslet na to, kolik toho ještě musím udělat, nemyslím na to, co ještě musím donést, co musím vytvořit, co mi kde chybí nebo kolik metrů látky koupit, nebo kde co přidat, kde ubrat, kdy došiju tohle, kdy dokreslím tamto, kdy se doučím na češtinu, kdy si opravím angličtinu, kdy si zařídím praxi, kdy odpovím na nabídku z časopisu, kdy odpovím na nabídku natáčení klipu, kdy odpovím na text do kámošky maturitní práce, kdy začnu psát motivační dopis na školní workshop v Turecku, kdy začnu dělat na vlastních šatech na mataurák, jelikož jsou kurva těžký a nechci je dělat na poslední chvíli, kdy se začnu učit na řidičák, kdy se naučím na zkoušení, kdy dočtu kterou knížku a kdy se naučím na všechny rozbory nebo kdy odevzat co.

Nechápu, že mám tu odvahu pokračovat ve studiu i po střední škole- Vypustím duši-

A proto jsem za její podporu tak ráda- protože ona je- moje opora i když by se to tak nezdálo s její velmi útlou, hubenou postavou a plachou, méně průbojnou povahou. A i když se snažím podporovat já jí, tak nevědomky podporuje spíše ona mě-

Fotka z Valentulína :DDD -bohužel její fotku obličeje a tak mám jen na skypu, samosebou se mnou :D a taky milion dalších v PC a zbytek v noťasu, jelikož respektuji její soukromí ^^-

Jedna pravdivá myšlenka, které se každý bojí

16. února 2016 v 19:40 | YY |  YY
-Ólé-
Tak zas něco na téma týdne-

...You call them soldiers, I call them friends,
From different countries I've never met.
You call them heroes after they die,
After you pay them, and steal their lives.

You call it high school, but all I learned
Is that there's something wrong with the earth,
...
A way to stop my pain, and now I understand
That my pain was in their plan!...

Asi se můžete ptát, proč jsem začala zrovna tímhle. Je to snad válkou, která se zdá být takřka naspadnutí? No- ne. Jak je již známo či neznámo vám, jsem hluboce posledlá společností a jejím vývojem a samotnou adaptací do ní nebo možná spíš bojem s ní. A jelikož mám zas svoje psycho dny, kdy se mučím a na všechny jen štěkám, -ne periodu zrovna nemám, tohle bude v hlavě- tak jsi si říkala, proč neco nenapsat, zase.

Je cena lidí stejná? Čí cena je nejvyšší, čím se taková cena udává a jakou má kdo hodnotu? Je to vědomostmi? Zkušenostmi? Počtem přátel, kteří vás oplakají? Je to vlivem a mocí? Proč se zdají být někteří důležitější než jiní?

No- takhle... Nebudu si tu hrát na pacifistku. Ne, nejsou všichni stejně důležití, ne, každej nemá právo žít a do třetice ne, někteří opravdu mají důležitější životy než jiní a to už jen pro obecné blaho. A kecy tipu každej má stejný práva a každej je stejně důležitej jsou docela nemístné, když jsme se všichni vědomi toho, že tomu tak není. Jen si tu hrajeme na Okamuru a říkáme jen to, co se po nás chce slyšet a jen to, co se bude obecenstvu líbit. Nebo si snad nalháváme, že je něco, co je ono správno. A co je dobře. Jenže "ono" dobře se neslučuje s realnou společností a jejím budoucím klidným chodem, jen si vzpoměňte jak se Evropa snaží pomoct uprchlíkům, protože mají práva. Človek občas musí sundat roušku soucitu a chovat se opatrně a obejtivně.

1. ne - Co se stane, když umře bezdomovec a nebo třeba Americký Prezident?
• Je v tom rozdíl že? Už jen kvůli jeho schopnostem nebo taky kvůli drahým volbám T.T"

2. ne - Člověk odsouzený daným justičním systémem k smrti a neviný náhodný účastník autonehody, kupříkladu prvňáček?
• Taky docela znatelný rozdíl, nemyslíte?

3. ne
• Bylo vlastně jen zdůraznění jedničky, aby jste nad tím opravdu přemýšleli.

Jen jsem chtěla reagovat na nějaké články o rovnoprávnosti a stejné ceně všech životů na planetě, které by snad mohly vznikat. -vsadím se, že takové určitě budou-

Chadno

15. února 2016 v 22:40 | YY |  Povídky
musíte si pustit ke čtení:


Konženovej no-kabát :D

15. února 2016 v 21:58 | YY |  Šití, oblečení a styl
-Ólé!-

Tak jo, snad už tenhle týden nebude tak sakra náročnej, jako ten minulej, btw. mám deset známek a z toho jsou to všechno samý jedničky a pak čtyřka a dvojka z angličtiny :DDDD ne asi! :DDD prostě- klasika... a to i když si jí poslední měsíce nutím ještě kurva víc než kdy předtím :DDD

Btw. šijeme ve škole kabát... tak ho tu máte... už mi zbývají došít jen podšívkový rukávy a dolní okraj.A celej kabát -bunda- se sklává z cca 60-70 dílů :D

A taky na mě teď padla trochu depresivní nálada,