Květen 2016

Minulé já | dvojité rande

28. května 2016 v 15:16 | YY |  Diary
-Ólé!-

včera jsem byla se svojí přítelkyní, Psychopátětem a s dvoumi mojemi nejlepšími kamarádkami, na dvojitém randi, raděti, rande... ran... sakra... to ta moje jazyková bariéra xDDDDDDD xDDDD
Za poslední týden se- se toho moc nezměnilo. Vlastně se to se mnou táhne už dobré dva týdny možná déle. Ale poslední týden je to zas na kritickym bodě. Nicméně... na to, jak jsem se probudila s myšlenkou, že ať už se stane cokoli tuhle náladu mi to nezmění a já to beru- já jsem to příjímala, jakože si to vyžeru a zas bude všechno cajk---

No,,, a právě na to mi pak zavolaly právě kámošky, že teda půjdou s námi, jakože se mnou a Psychopátětem. A mě bylo hned tak úžasně.-dokonce na takový dobrý dvě hodiny mě přestalo bolet mezi žebrama... xDDD mám tam kvůli stresům křeče už dobrý čtyři dny, teď už asi i víc xD- Omg... byla jsem z toho úplně šťastná, protože jak lusknutím.... se mi obrátil svět.

Psychopátě mi odletělo do Mexika, tyhle kámošky odmaturovaly- A... já celý dny chodila... A najednou jsem byla zas ve svým prváku a druháku. V době, kdy jsem jen chodila chodbou a i když jsem se smála a bavila se- i tak jsem si žila jen pro sebe. Nic co by mě skutečně zajímalo jsem nikomu neřekla. Nic co by pro mě mělo skutečný smysl.
A v tomhle blbým období se se mnou všechno- zlomilo. A všechno šlo od desíti k pěti. A já jsem se oddálila nechtěně za tu dobu jak Psychopátěti, tak i holkám. Už jsem najednou...

Najednou se to i tím časem... přetrhlo. A já věděla, že to nezměním. Věděla jsem, že i když je všechno v pořádku, já už jsem to tak docela necítila. Nedůvěřovala jsem tolik, co předtím... a holky pro mě najednou už nebyly oporou. Najednou jsem zas věřila jen sama sobě.
Z ničeho nic jsem to zas byla jen já. Bavila jsem se s lidma, smála se, ale nikdo z nich nebyl důležitý. Protože ti, kteří pro mě byli... tu najednou nebyli. Najednou jsme všichni byli jinde. A já se cítila, jakobych si to všechno vymyslela. Jako kdybych poslední třičtvrtěrok nežila. Jakobych se probudila do reality a zjistila, že se to nestalo.

A tohle... tohle taky dost přispělo... k mojim stavům... za poslední... ty tři týdny... Kdy... kdy se se mnou všechno... zhroutilo.

Ale včera... na tom dvoitým... ran... double date-u... xDD se všechno zas vrátilo do normálu. Zase jsem to byla já, moje vychrtlá Psychopatka a moje dvě nejlepší kámošky! Zase jsme to byly my. Zase to byla naše parta. A jelikož jsme úplně sehraná čtyřka, tak jsme si to hrozně užily a... bylo to úžasný :D už se těším na další... ♥ :3

18.09. 2015 <3

Fotka ze včerejška...

Goth / Metal / lolita / harajuku boots & shoes collection | konečně! | Dělání, všechny smutky zahání | A proto chcípnu přetížením-

26. května 2016 v 18:10 | YY |  Šití, oblečení a styl
-Ólé!-

Tak se ukázalo, že čtyři dny volna jsou pro mě spíš provazem u krku než dobou odpočinku a relaxu. T___T Dneska jsem vstala snad ještě s větším odporem než poslední dny. Nějak to se mnou zas jde do sraček xD to bude sraaaanda...

No nic... zkusila jsem teda zaměstnat mozek a něco dělat, abych se zbytečně neutápěla v sebelítosti, kterou na sobě tak nenávidím... nepropadám jí tolik jako spousta lidí, jež znám, ale... já myslím, že mám na trochu víc než jen celý dny chodit jako bezmocné dítě a nehledat řešení... ono je hodně snadné si jen postěžovat a nic proti tomu, co vás sere nedělat. Noooooo-

A ukázalo se, že natáčení videí mě nutí přemýšlet tak i tak... xDDD ooookkk- No nic,,, zkusím si dneska asi jít zaběhat... :DDD a astmatem se svalit k zemi a zdechnout. xDDDDD yééééy! musím se hezky obléct... nechci mít v úmrtní zprávě, že jsem měla tepláky, rozcuchaný vlasy a z nosu mi trčela nudle---- nebo něco... Zkusím se zeptat šéfíkový, co dělá ona xDD ale ona je blázen--- Ona běhá, plave, jezdí na kole a bruslích... A... žere prášky-

No... to mě nehrozí- Až na to, že- že jsem si konečně dohrála... Odjebala jsem si orgány... už třetí den mám křeč nejspíš do jater,-nepiju- a... pěstoun každej den vyvádí jako divej, že mám jít k doktorce, ale ta ženská si hraje na psychološku a chce si hrozně povídat o mojich rodičích a ségře... takže nope... nikdy mě tam už nikdo nedostane...

Nicméně... moc zbytečných informací zdá se mi- Tady máte video :)


Pohled mezi miliardy

24. května 2016 v 22:20 | YY |  Povídky
Tohle je jedna z těch o dost starších povídek, který jsem našla ve velkým počítači, při přetahování dat, tak... tak si ji užijte... je to sračka od prvního k poslednímu slovu, ale tak... kdo by to řešil. Prodává se Blesk? Prodává? Tak proč si nepřečíst o něco menší sračku, když jiná se prodává za prachy a pořád obstojně.

Chytila jsem její stehna do dlaní a pevně je sevřela. Nechtěla jsem slyšet jediné její slovo. Stále dravěji a skoro až nepříjemně jsem trýznila její rty v nechtěném polibku. Nenechala jsem jí cokoli říct nebo mi snad cokoli vyčítat. Neudělala by to. Neřekla by nic. Nebránila by se. A tak jako vždy by jí bylo cokoli jedno. Jako by skoro už jen čekala na smrt. Bylo jí vždycky naprosto lhostejné, co se děje okolo ní. Nebylo věci, které by se bránila, nebo které by se jí nelíbilo. Přesně tohle jsem tak nenáviděla. Nikdy neměla snahu žít nebo si cokoli užívat. Všechno bylo jen, protože to bylo nutné. Nic protože by chtěla. Hodila jsem s ní o postel. "Tak řekni už kurva něco." Rozčílila jsem se. V jejích očích byl zas ten prázdný pohled. Ten nečitelný pohled, který vůbec nic nevypovídal o tom, co se jí děje v hlavě. Nikdy se neusmála, nikdy neřekla, co se jí děje. Dobře jsem věděla, že právě přemýšlí nad milionem věcí, ale já nemám to právo cokoli vědět. Každá moje otázka padla ledem a na nic jsem nedostala odpověď. Jediným švihem jsem obrázila její hlavu opačným směrem. Jako cokoli jiného ani tohle na její tváři nepokřivilo jediného svalu. Neuronila jedinou slzu. Ani nezaskučela bolestí. Její chladné oči se ke mě obrázili zpět. Se stejným výrazem se stejnou emocí, která se nedala přečíst. Která neměla definici, která neměla popisu. "Proč tohle kurva děláš?! Proč neřekneš, co cítíš! Proč furt jen mlčíš?! Proč? Proč?" Nemůžete toho člověka nikdy udělat šťastného. Nikdy nebudete vědět, co si myslí a nikdy nebudete to, co chce. Jednoduše už jen proto, protože on nechce nic. Nechce vás, nechce nikoho jiného. Protože to co on chce, se ztratilo ještě když byl malý a bezmocný. A pro něj je ten dlouhodobý stav jeho duše ještě trýznivější než pro vás. Ve výsledku jediné, co jsem cítila z těch chladných očích, mlčících rtů, které se tak často kroutily, ve smyslu, že něco řeknou, ale vždy byly mozkem ubržděny, bylo to, že- že i když zapomenu, tehle pohled budu znát navždy. Ten bezmocný pohled, kdy jsem si naproto jistý, že jsou věci, které jsou protože musí být. Že existuje miliony věcí, které neovlivním. Že se musím nechat vléct i když bych tak rád křičel. Že pláču, i když mám suché oči. Že řvu bezmocí a zoufalstvím, že si rvu vlasy. A i tehdy. I tehdy dokážu jít tiše a sám. Tenhle pohled. Pohled smíření. Pohled trestance jdouc si pro popravu. Protože všichni jimi jsme. Někteří s odporem jiní se smířením. A přesně právě proto- Přesně právě proto nemělo smysl dál pokračovat. Zapálila jsem si. "Baví tě to? Baví tě něco?" Cítila jsem, jak se mi chvějou rty. Cítila jsem, že brzo se moje emoce projeví ještě víc než do teď. A tak se stalo. Oči mi začínaly sklenatět. "Ani takhle, ani když jsi věděla, co jsem cítila. Ani tak? Ani tak, na to nic neřekneš? Ani tak, pro tebe nic nikdo neznamená? A přesto- I tak bych ti nikdy nedokázala říct ne. Neumíš si představit, jak moc se snažím tě nenávidět. Neumíš si představit, jak moc jsi pro mě znamenala. Neumíš si ani představit, kolik hodin jsem se snažila z toho dostat. A přesto pořád nedokážu přijít nato čím to- Nejsi vůbec nic. Není věci, kterou bych na tobě měla ráda. Nenávidím úplně všechno na tobě. Nedokážu si vybavit jedinou věc, kterou bych na tobě měla ráda. Možná- možná jsem na tobě měla ráda jen to, jak moc jsi mě ničila a to mě tak uspokojovalo. Ale--- dneska je poslední den. Ty to víš, že jo?" Její obličej byl zas- Klidný. Jako by si to přála. Bez jakéhokoli zaváhání. Ani trochu neznervózněla nebo neznejistila. Nenapadl jí ani jediný důvod proč by chtěla žít. Byla tak moc připravená. Tak jistá a tak klidná. Jako by tohle- Jakoby jen tohle celou dobu po mě chtěla. Jako kdybych jí konečně měla dát to, co chtěla. Nebyla jsem si jistá, jestli jsem tohle chtěla, ale- Bylo to jediné, co mi mozek dovoloval vnímat. Možná ani ne mozek a logická řešení jako spíš emoce. Klekla jsem si přes její tělo a lanem tlačila příčně přes její krk k posteli. Necukala se. Její smrt se dostavovala tak v klidu. Tak jako když by byla stařenkou a něžně políbila smrt. Cítila jsem její poslední výdech. Nedokázala jsem zastavit proudy vlastních slz. Ale s každou další se přidalo víc a víc síly do mých rukou. Její rty byly ještě horké když jsem na ně vtiskla malý polibek a čekala až po mém ohlášení přijede policie. Sedla jsem si vedle bezvládného těla a zapálila si cigaretu.

Goth / Metal / EMO / PastelGoth/ Shoe Collection | úklid | brigáda | RoomTravel

24. května 2016 v 14:57 | YY |  Diary
-Ólé!-

Tak jsem chtěla dneska natočit video, kde bych vám ukázala všechny svoje boty. Jenže... Pak jsem vešla do kuchyně... A jak mám teď každý den docela skluzy, nebo venky, prostě hodně nabité programy, tak... jsem neměla moc čas...

No a vešla jsem do kuchyně- Tam na lince... nádobí- Vejdu do pokoje... A tam není kus místa kam se hnout. Všude bordel, Všude hrnky s čajem a, všude flašky a všude ale naprosto všude oblečení a boty... boty! To jako... Yuuto... kurva vážně?! V pokoji boty. Asi dobrý ne... xDDDD

Schválně je ta fotka malá xDDD protože jako... Mít pokoj o třech metrech na čtyři a mít v něm takovej bordel, to je jako naprosto normální?

Omg... Kdyby tohle zažila moje "malá" Psychopatka, asi by už k nám nikdy nepřišla xDDDD Ale! Tohle mám jen tehdy, kdy už fakt nemám čas na nic...

Když mám čas tak si ten pokoj udržuju---

Takže si dnešek vyhradím jen na úklid, jelikož mám od čtvrtka do neděle volno :333 Takže chci už jen šít :DDD a nechci se srát s úklízením.... Možná budu natáčet, ale kdo ví.... Jenom ne úklízet! Jen to ne! Prostě dnešek dám do úklidu baráku... A kdybych to stihla jo rychle zkusím si zažídit focení na zítra...

Možná si pamatujete, jak jsem si odfotila dvě kolekce [link], tak bych odfotila, tu Yukatu[link]... Na jedný holce z naší školy... ^^ Jako byla bych sakra ráda, kdybych to stihla do konce června všechno,-O čemž silně pochybuji, protože toho je sakra hodně už. :( musím přestat šít a začít to fotit nějak prezentativně xD, když já to raději šiju než vymýšlím, jak to odfotit xD- protože srát se s tím mezi brigádou o prázdninách se mi sakra nechce! Jo... A už mám brigádu na léto! Yeeey! Budu tam, kde pracuju teď. Nový boty budou!!!! :O -nojo... nestačí mi, že jsem si teď za poslední tři ěmsíce koupila nový tři páry xDDD- ^^ Budu alespoň zvyšovat svoje skilly v šití :33 A moje šéfka je úžasná! Takže bomba! :3

A taky dneska chci už konečně naznačit pěstounovi značky, tak chci ty svoje obrazy a kam chci zrcadla... mám už dvě :3 -Nojo,,, Někdo potřebuje plakáty svých idolů, aby si po ránu zlepšili den něčím krásným... mě stačí zrcadla... xDDDDDDD omg... musím přestat s tím nacismem... Ale ono je to těžký, když si uvědomuju, tak skvělá jsem xDDDDDDDDD a proto mě tak milujete ne? :DDD- No--- a kdyby mi je do víkendu navrtal, tak bych udělala i RoomTravel- ^^

KMM-18eyelets black-201-2-ZM | unboxing

22. května 2016 v 19:06 | YY |  Šití, oblečení a styl
-Ólé!-

Mám tu slibované video!

Sociofob podruhé v baru | Unboxing KMM boots | RunCzech

21. května 2016 v 21:32 | YY |  Diary
-Ólé!-

Tak jsem měla včerejší den docela perný. Vlastně poslední dva dny. Dnešek a včerejšek. Včera jsem stihla... Byla jsem v práci, venek s Danielem -nechytila klíště! yéééy! úkol splněn! :3 -, pak jsem ještě večer jela do baru. S pěstounem. Chtěl fotky s Erikem... no... jedním zpěvákem z 90's Takže jsem jela taky. No... a byla tam fotografka s mega drahým foťákem a spěšl bleskem a stejně mě vyfotila jako na perníku- .____. ok,,, nemám souzeno vypadat na cizích fotkách dobře xD

Nicméně... Trochu jsem se zas vyřádila s foťákem... a jako... až na to, že se mi z tý hudby, lidí, kyslíku dělalo fakt blbě. Hudba jako taková byla dobrá- Až na český věci typu Michal David, Helča Vondráčků a podobný- Ale... sakra... celý tělo se mi svíjelo křečí, když mi ty basy a brnkaly na všechny orgány v těle. Blbě se mi dejchalo, protože cigára a pak za mnou příjde jakej nalitej čůrák, začne mi mávat před xichtem cigárem a pak se debilně ptá, proč na něj házím vražedný xichty. Tak jako... .____. a pak se ten samý kokot zeptá jestli jsem pěstounova holka... A pěstoun, že dcera... a že mě učí Kendo, takže proto se tak xichtim... xDDDDD oh damn... měli jste vidět, jak ten kripl rychle zmizel. xDDD
Ve výsledku... nebylo to zlý ani dobrý. Takový neslaný, nemastný. Až na to, že jsem se držela pěstouna jako klíště a netancovala jsem, nic jsem si ani nenechala koupit a jen jsem tak stála a fotila... Prostě... A říkala jsem si.... jak moc bych musela být sjetá, abych tancovala.... xDDD Btw! Koupila jsem si nový boty a zítra je budu mít, takže natočím zas nový unboxing video. ^^ [Unboxing Demonia Torment 804] O pauze v práci... nechala jsem si je uložit tam... protože moje šéfka má v obchodě sklad PPL- xDDD A stejně mi to příjde divný, že by mi je Němci poslali přes PPL, divný... :/ Nicméně... Psychopátě si kupuje taky KMM-ky, takže budem mít obě xDDD, jen každá jiný, ty moje jsou o litra dražší :DDD prostě jsem si klidně připlatila na 3,5k, jen pro pocit, že budu mít trochu jiný než všichni, co maj KMM-ky xD to bude sranda... :333 -btw... možná bude haul za poslední tři měsíce, protože jsem si koupila troje nový boty a milion dalších věcí, ale tak to už za prachy z únorových zakázek.-

Nicméně... RunCzech. Letos jsem poprvé za tři roky, co se o tuto akci cíleně zajímám, nebyla dobrovolníkem :( A sere mě to, jen prostě není moc času. A s tím, že jsem z toho baru vypadala před druhou v noci a vstávala v šest do práce- tak jako- xDD nope. Ještě po práci pak celej den stát u špagtu a hlídat lidi, to bych asi už nezvládla. Nicméně... Byla jsem ve Varech a byla s Psychopátětem... Prošly jsme si kousek trasy, takže jsem načerpala tu super atmosféru- Mám takový akce docela ráda.

No... a pak jsem z busu domů viděla běžce... tak jsem se zaujatě lepila k oknu a užívala si výhled. ^^ Sic to není jako před rokem a rokem předtím, ale tak--- co se dá dělat.
Jo... A nějak jsem dneska jela nezaostřený fotky... ten dojem ze snímku mě upe unáší... nádhera prostě

Obměna tradičního čínského "kroje"

20. května 2016 v 20:21 | YY |  Šití, oblečení a styl
-Ólé!-

včera jsem byla u svýho Psychopátěte a řešily se věci ohledně šítí atd. S její mamkou.... takže jsem vyfasovala tašku plnou látek... No a co se nestalo. Hned se mi rozthrla xDD a ještě si do stejnýho busu zas sedla ta převoněná stará rozinka. xDDD

Tak jako paráda. Nicméně... Naštěstí... jsem to všechno zvládla. I když jsem těch posledních pár set metrů domů šla s totálníma nervama. Hnal mě i vztek a to jste měli vidět! :DDD takovej malej pastelovej sráč, co se vzteká nad igelitkou... ok... xDDD

A dneska jsem se vyprdla na RP, omg! Našla jsem konečně dalšího člověka, co mi sedí- Konečně... Drahá na mě furt sere s našim RP- Nicméně... Raděj jsem neodepisovala a šla šít... Jako ještě chybí začištění, stojáček-límec-, a zapínání. ^^

Ale špatně jsem střihla rukávy xDDD takže je asi předělám.... Ale zítra jdu zas do práce. Takže se mám volno až příští čtvrtek a pátek, Takže se na to tenhdy podívám... Dneska už to nechám být. ^^


Přes hranice a překračujeme

20. května 2016 v 0:17 | YY |  Povídky
I kdybych měl chuť se s vámi podělit o ten zážitek, o tu vzpomínku, možná by jste to nakonec nepochopili a i kdyby. Nakonec by jste stejně zapomněli. Protože i to co známe dneska zítra budem znát jinak. Protože i to co víme má svou emoci, kterou to v nás budí a ta zítra bude jiná. Protože se o tom, co už známe dozvíme víc. A třeba to víc změní všechno na co se dneska díváme takhle.

A jednoho dne se probudíte.Sedíte přikurtovaní na místě a nevíte proč. Nevíte proč jste šli dál. Proč jste pokračovali, když vám do hrudi střílely šípy a ukazovaly se varovné signály. A proč? Proč jste nakonec šli dál. Proč jste nakonec tam kde jste? Proč nakonec nechcete už ani jít zpět. Protože jste doufali v naději. Doufali jste ve výhru. Ale nakonec jste zjistili, že máte v ruce jen los, který nevyhrál. A přemýšlíte. Kdybych si koupil ten druhý od spoda.... Vyhrál bych? Dostal bych to, co jsem tak chtěl. A proč nemůžu vyhrát tímhle losem? Proč nemůžou mít všichni to, co chtějí? Je to tím, že přece jen každý chceme tu samou věc? Je to protože nevíme, co chceme? Ne... Je to protože jdeme dál. Pokračuje i přes varování. Zamotáváme se hlouběji a hlouběji a to i přesto, že víme, že prohrajeme. Jen pro tu slabou naději.

A nakonec. Jste přikurtovaní a pokračujete. Protože už jste moc daleko než se vrátit. Není nic jiného na výběr než ten los seškrát celý. I když už je dávno známé, že jste prohráli- Ale přesto škrábete dál. Protože los, který byl pro vás vítězný je u někoho jiného. A- a jemu třeba výhru nepřinese. Ale na tom nesejde. Protože každý přece nemůže vyhrát.

Ale co dál. Nikdo už neřekne... CO se stane pak. Co mám dělat, když jsem došel na konec a vím, že jsem nevyhrál? Co mám dělat, když vracet se nemá smysl a cesta už taky skončila?

A i kdyby vrátit se mělo smysl... Chci o tom vědět? Ne... občas čověk prostě jde vážně dál a to ať už ze strachu nebo v naději.

žrádlo! žrádlo! | Aneb všechno má své palivo, a nebo možná ne.

18. května 2016 v 22:29 | YY |  Diary
-Ólé!-

mojí drazí- Ta praxe. OMG! Naprosto žeru svojí šéfovou! Asi je to můj novej životní vzor... Je to sakra drsná ženská... Ale... příjde mi, že občas je málo rázná. To já bych to některým lidem vytmavila víc! :DDD ale je sakra skvělá...

Lepší praxi jsem si najít nemohla. Dělám s ní na těch důležitějších zakázkách a ty hodiny odsejpaj, že to člověk ani nevnímá. A jako bacha. Prej jsem anorektik. ._. prej nežeru, budu mít vředy a dohraju si.

Pěstoun plz. .____. asi já ne? :DDD nikdy jsem neshodila ani kilo jen nabírám a jsem anorektik. FuckLogic. :DDDnicméně... něco mu muslo dát impuls to říct. A já vám povím co. Jím jednou denně. xDD jako... no...

Jooo- je to problém, ale... jím hodně! Fakt jako dost. A jím jednou denně, protože prostě... jinak já miluju jídlo, miluju kousat- moje GF už to taky ví xDDDDD-- mám práci, není čas. :DDD a hlavně... předminulý víkend jsem zkusila jíst jen když budu mít hlad. Výsledek mojeho experimentu byla houska a párek za tři dny. ._____. to je sakra problém... že jím, když mám chuť ne hlad. Necítím hlad. Kdy se to stalo sakra nevím... Ale!

Ve škole už jím... Jen teď na praxi to zase se mnou jede zkopce... protože je tam prostě dost práce a já bych pak jedla až když bych jela domů busem a to pak už nemá smysl, když za nějakých 20minut můžu jíst pořádný jídlo doma. :DDD takže jako nějaký svačiny nepřichází v úvahu- A když jsem si vzala sušenky, tak jsem dostala vynadáno, že jedno balení jím 3dny. tak jako... WTF?! ALespoň něco sakra. T.T""""

Ok--- už se zas cejtim jako malej parchant, co ho dospělák, rodič, seřve za průšvih- .______. xD a to je přesně, co jsem chtěla- jupíííí ^^ :DDDD Ale že to bude kvůli žrádlu... no tak?! :DDD No ale fakt-

Kdo mě zná, tak ví, že mám naprosto normální ženskou postavu. Nejsem hubená ani nemám nadváhu, fakt takovou tu pěknou střední postavu, spíš možná sportovní, dalo by se říct. -přesně proto se mi nelíbí xDDD není ani hubená ani vnadná, ale tak jako co, ke mě sedí... nemusím se obdivovat a milovat ve všech svých stránkách xDDDDDDD to už by můj egocentismus a narcismus z pohledu ostatních nešel rozdejchat xDDDDDDD ♥-


Video | Advík 2015 podruhé | článek, který by se měl zdát pozitivní

16. května 2016 v 22:00 | YY |  Diary
-Ólé!-

Tak jsem dneska byla poprvé na praxi. Oh damn. Jak moc jsem se bála, tak to nekonec bylo docela fajn. Ten obchod, pobočka je trochu jak továrna na všechno. Prodávaj tam všechno a vyrábí se tam skoro všechno. Je až děsivý do kolika odvětví moje "šéfová" zasahuje. Je to... fakt zajímavá paní...

Mimo jiné- moje spolužačka pracující jinde dostává plat. A... dneska jsem se o tom bavila s mojím Psychopátětem, že sic ona dostává výplatu, ale to jen díky tomu, že její "šéfová" je hodná starší paní a ta moje je jednoduše dobrá podnikatelka. :DDDD taky bych nikomu neplatila, kdybych věděla, že nemusím... v tom je to kouzlo ne-?

Jinak... konečně! konečně! konečně! Po 14dnech naříkání jsem konečně objala svoje kostnatý Psychopatický kídě. xDDD ♥ A jelikož jsem měly výročí a zároveň ona měla i před pár dny narozeniny, tak jsem jí ještě k té mikině dodala ještě nějakej ten broušenej šutrák, jimiž je tak posedlá... -moc to nechápu, ale to je tím, že jsem zaujatá živími věcmi a ne neživými.-

A když jsem odjížděla... domů... chytil mě strach, bezmoc, zmatení, zklamání, a verdikt nebo možná uvědomnění něčeho, co jsem za boha vědět nechtěla. A tento stav se doma ještě více prohloubil... Důvod není důležitý, jednoduše jsou to až moc soukromý věci... a o nich ví snad jen moje Drahá. :/ poslední dobou mám pocit, že bych to bez ní asi nezvládla. A sakra mě nasrala :DDDD zase se dala dohromady s tou čubkou! :DDDD no... nevadí... hlavně když je šťastná... je skoro jako moje dvojče... :"3 tak jsem ráda když ona je.

Prostě a jednoduše jsem spolehlivě věděla, kam si nasypat sůl. :") Aneb... Yuuto- možná bys měla jít studovat místo bot a umění psychologii a pak se staň detektivem a vydeptej a dešifruj všechny ty zmrdy a donuť je brečet! Protože ty vždycky víš kam to bolí nejvíc! Protože jen ty jsi jak kyselina v očích. Protože kurva jen ty jsi nezastavitelnej požár, co končí až tehdy, když vyždáří celé parcely.

Nicméně... mám nový video. To za prví a taky jsem zjistila, že bych si příští měsíc mohla koupit nový boty, přičemž tyhle vypadaj dost bytelně na to, že bych je mohla mít třeba i tři roky :DDD jako... poslední Demonia boty jsem dokázala dojebat za ani né rok! :DDD a to mě stály přesně tolik, co stojí ty, co si snad- koupím příští měsíc. -no vida jak se dá zvedat nálada!-

Btw- berte mě s rezervou... ne každej je tak sympatickej jako vy xDDDDD