Září 2016

PsychoBOY | digital art

28. září 2016 v 20:47 | YY |  Moje obrázky
>>>>>FACEBOOK<<<<<
>>>>>>>DEVIANTART<<<<<<



Pro více z mé tvorby klikněte nahoře libovolně na DA nebo FB
-na facebook často dávám i fotky z procesu-

Nechť jsou vaše dny stejně krásné jako ty mé.

Být dobré špatným.

28. září 2016 v 18:21 | YY |  Diary
Co bych vám... O co bych chtěla váš život udělat bohatší- Možná o tuhle písničku, která ve mě jako by snad možná vyvolává klid a neklid zároveň. Jako kdybych stála za dveřmi a věděla, že za nimi je něco- Něco co bolí, ale chci tomu otevřít.

A tenhle pocit ve mě takhle písnička vyvolává. Snad jako každý nový den. Jako každý nový den skrývá své bolestivé slasti, tak i tak zní tahle hudba mé osobě. Dnešek pro mě byl velmi náročným... Ale... není ničeho čemu by nebylo konce. Možná je to dobrá zpráva a možná právě ta nejhorší, ale... kdo by to řešil.

Have you ever loved someone so much, you'd give an arm for? | Živote, drť mě jen co to jde, abych mohl být lepším-

26. září 2016 v 18:44 | YY |  Diary
"Daddy it's me, help Mommy, her wrists are bleeding,"
But baby we're in Sweden, how did you get to Sweden?
"I followed you Daddy, you told me that you weren't leavin'
"You lied to me Dad, and now you make Mommy sad "
And I bought you this coin, it says 'Number One Dad' "
That's all I wanted, I just want to give you this coin
"I get the point - fine, me and Mommy are going"
But baby wait, "it's too late Dad, you made the choice
"Now go out there and show 'em that you love 'em more than us"


Posledních pár dní bylo docela těžkých- Pár věcí nejde, jak bych chtěla... A... Mám teď ve škole docela zahul, ale už to není zas až tak hrozný jako třeba před týdnem- Už jsem asi naběhla zas na ten systém.
....

Občas přesně to pro co člověk obětovává tolik nakonec odejde. Nakonec vám přesně to dohoní a kousne.

Protože to jinak nejde- Nejde to jinak než, aby to bylo divný. Pro zasvěceného... Je tahle věta snad možná menším pokáním z mé strany. Ale kdo by to řešil-

wanna be latex | popruh na tažení | wanna be top | šijem, šijem

25. září 2016 v 16:41 | YY |  Šití, oblečení a styl
Pro další tvorbu klikněte nahoře na facebook

Nech%t jsou vaše dny stejně pěkné jako ty mé.

Virus myšlenky

23. září 2016 v 1:31 | YY |  Povídky
Sledoval jsem ho. Nejdříve mě zaujal jeho klidný pohled. Pohled, který byl tak podezřele klidný. Neříkal o něm nic. Nic nevypovídal o čemkoli, co by snad mohlo být jemu vlastní jako on sám. Než jsem si uvědomil, čím je tenhle klidný výraz zapříčiněn. Bylo to čistotou jeho stran. Nemohl jsem vyčíst, co nebylo psáno. Byl pro mě jako aulou plnou lidí, zajímajíc se o mé myšlení. Jako čerstvou hlínou. Jako metráží ze stavu. Jako deníkem bez linek. Mohl jsem být tím, kdo příběhu dá spád. Kdo ději vdechne jeho linii. Cítil jsem se být zodpovědný za vývoj tohodle tvora, jehož jsem nemohl přečíst. Pociťoval jsem touhu být tím, kdo otevře dvěře k jeho cestě. Tím kdo mu pomůže vytvořit jeho vlastní cestu. Byl to právě on. Měl být dalším kamenem, který bude stavět dům z podobných jako jsem byl já a jako pro mě byl můj učitel. Měl to být dům, jež se nebes dotýká. Věž, která ohrozí samotné bohy na Olympu.

Jeho havraní vlasy se hýbaly pod vánkem stejně čistého dne jako byla jeho nevinná duše. Tiše seděl vedle mě a horlivě poslouchal mé nevídané smýšlení o současné době. To nebezpečné nazývání věcí pravými jmény. Stroze a jasně. Krutě, až nesnesitelně krutě. Ale vnímáno kladně jako by to mělo být normální a jen přijmuté. Nevnímal jsem cokoli současnosti jako špatné. Bylo to a já systém pochopil a přijmul. A snad i kdyby byl možný boj, nechtěl bych bojovat se světem, protože jsem si v jeho krutostech napříliš liboval než abych protestoval. "Na světě umírají jak lidé, zvěř, rostliny, myšlenky, vědění. Ale tak to má být. Je to tak správně. Nicméně... Ta věc. Věc okolo lidí. Lidé se po celá staletí nemění. Často slýchám starší generace mluvit o tom, že jsou lidé jiní. Nejsou. Zakladní rysy. Charaktery lidí jsou pořád stejné. Jediné co mě mění je prostředí kolem nich a také jejich vědomosti. Ale to je vše založené na jejich vývoji. Na vlivech, jež jsou k nim vázány." Otočil jsem se k němu a sledoval jeho uhranutý obličej. "Děje se něco-?" Jeho tvář se zkroutila znepokojením. Šlo vidět zájem. Zájem, jímž hoří jen mladí. "Nic, nic- Lidé a jejich osobnosti, charaktery jsou něco, co si musí během života pěstovat. Je to jako mít uvnitř hlavy zvířátko. Mozek. Musíte ho krmit. Krmí se vším, co vnímá. A jen člověk sám určuje, zda chce žrát hovna nebo kaviár. Kaviár, který bude stavět jeho budoucnost. Na začátku je každý člověk do světa vpuštěn pro předpoklad nějakého charakteru, zbytek ovšem už je na pěstiteli." Jeho modré oči plály touhou být někým jako jsem já zkaženy. Být nakaženy mojemi myšlenkami, aby se stejnou tíhou, kterou jako splátku za vědění nesu, mohly navázat a šířit mou zhoubnou nemoc. Viděl jsem v nich jak se moje vlastní já tiskne do něj. Jak se pomalu zakalují barvou jakou vyobrzuje moje vlastní duše. Byla to purpurová barva, která měla žrát jeho malého tvorečka v hlavě a měla ničit jeho části. Měla pořádně zmáčnout jeho žití ku jeho vlastnímu prospěchu. Dostat ho tím nejdrastičtivějším způsobem k větší produktivitě. Dostat ho na kraj jeho sil, aby mohl vydat své nejvíc na počest mě samotnému. Sledovat jeho vývoj mi bylo jako dostat Nobelovu cenu v mém oboru. Znovu jsem se dal do řeči a sledoval přitom jak pomalu jed mého myšlení prokousává jeho duši, popisuje jeho stránky, stříhá do nové metráže a modeluje do hlíny. Nechť naše věž ohrozí i nebesa. Nechť můj purpur zamoří jeho duši a a smísí se s ním. Jakožto i jeho smísená barva pak nakazí jiné.

Flowers in Autumn | Nicolas x Vincent | RP characters

22. září 2016 v 22:12 | YY |  Moje obrázky
Nechť máte dny stejně krásné jako já.

>>>>>FACEBOOK<<<<<
>>>>>>>DEVIANTART<<<<<<

fotky z procesu kresby na FB

wanna be latex | kalhoty | šijem, šijem

21. září 2016 v 23:05 | YY |  Šití, oblečení a styl
Pěkný večer ve spolek, drazí čtenáři.

Právě máte tu čest číst další ze článků, jimiž chci buď vychválit vlastní osobu nebo obohatit vaše životy o cosi z mého prostředí.

A dnes sem píšu kvůli výtvoru, kterým se chci pochlubit.

Frustration [prostitute] | A jedeme dál

19. září 2016 v 19:37 | YY |  Moje obrázky
...You might knock me down, you might knock me down, but
I will get back up again
You can call it how you wanna
I ain't giving you a dollar, this time
I ain't gonna run away, run away, run away...


>>>>>FACEBOOK<<<<<
>>>>>>>DEVIANTART<<<<<<


Neumíme se nudit | 36/12

11. září 2016 v 16:08 | YY |  Diary
...Chtěla bych zas použít nějakou z částí textu k této písničce, která mě zaujala, ale je to kurevsky deprimující text a krom toho je naprosto v rozporu s tím, co cítím. Tudíž by jeho použití do tohoto článku bylo přijmenším nevhodné...
O co bych vás chtěla obohatit. Možná jen o to, že posledních pár dní jde skvěle. Každý den dělám něco málo k přiblížení se k splnění státní maturitní zkoušky. Každý den se alespoň hodinu až deset hodin připravuju na otázky. Po busech zpracovávám otázky a když ani to nejde, tak zkouším didaktické testy.

A cítím se daleko líp. Nejdřív jsem dost propadala panice. Ale díky své aktivní přípravě nepociťuju strach. Protože vím, že to dám. Protože vím, že se o to dost zasloužím. Protože vím, že to budu umět.

Ale... hádejte co. Hádám se téměř každý den s pěstounem, protože mě lituje, že se takové hodiny šrotím v učení. nechápe to snad? Já to dělám, protože chci! Jako kupříkladu dnes... Pohádal a urazil se na mě kvůli tomu, že je pro mě maturita důlěžitější než blbý plavání. Přemlouvá mě na blbý koukání už několik dní. Tak jsem dneska už fakt vybouchla. A on to hned svedl na to, že jsem napjatá a hnusná, protože dostatečně neodpočívám. A jako... wtf?! Jsem napjatá, protože si neuvědomuje, že kurva nechci jít plavat. T_T!

Ale na to už jsem neměla nervy mu to vysvětlovat- Stejně... člověk poslouchá, aby odpověděl, nikoli pochopil. A proto jsem vyvodila závěr, že se prostě půjdu učit a ať si myslí, co chce. Jakože tohle jde mimo mě... At si třeba na nohou udělá uzel, když ho má už i na vedení.

Nicméně... co je z toho k poučení pro vás? Nezáleží na tom, co je pro vás dobré. Prostě pokud neděláte, co chce třetí osoba, je vždy špatně, co děláte, ať už to má jakékoli šlechetné cíle.

A po menší pauze jdu pokračovat ve vypracovávání otázek. 36/12 je 36hodin vzhůru na 12hodin spánku.
-btw. už mám půlku látek na maturitní šaty doma. :3-

První týden maturanta

7. září 2016 v 21:39 | YY |  Diary
...Don't try to sleep through the end of the world
Bury me alive Because I won't give up without a fight...

První den se dal ustát. Byl klid a já měla zas a znovu, letos naposled :(, tu šanci si stoupnout jako ostřílenej mazák před školu a kritizovat aktuální bažanty. :D No jsou to stejní xindlové, jako jsme byli i my. xD Děsný- Já byla v prváku upe naprosto nevyrovnaná a toužící po zabíjení úplně všeho, co se na mě kouklo. Takovej malej hater. A ještě wanna be ímo. xD fuj.

Druhej den nás hned z kraje přišla ředitelka ubezpečit, že prostě někteří maturitu nedostanem. Zvýšilo se procento docházky, takže taky super- A... bylo to poměrně tragický- Na víkend jsem se hezky hodila do těžkého stavu úzkosti. V sobotu jsem trávila den s rodinkou a v neděli jela někam upe do nějaký řitě na podnikatelskej seminář. Jakože... podnikání asi není pro mě. /jako hodně mě to zaujalo, ale neshlídla jsem se v tom, znáte to/Zůstanu u toho, co si myslím, že bych měla rozvíjet. A to můj šarm xDDDD dělám si prdelky...

Pondělí na mě přichystalo první tělocvik na střední škole. Měla jsem po tři roky vždy omluvenku na celý rok. Letos jsem si říkala, že to zkusím nějak... prubnout, i se svýma nemocema. Udělala jsem menší školní rekord a trochu se zas protáhla :33

V úterý jsem zjistila, že vlastně jedinej portrét z celý figurálky loni, o něchž jsem stála, si nevezmu. Škola mi ho nedá. Bude prej po výstavách a můžu si ho půjčit. Jako srsly?! Půjčit?? Vlastní portrét? .___. pecka. Taky jsem se dostala k většině otázek k matuře a zjistila, že jsem docela pěkně v píči xD

Dneska jsem zjistila, co všechno se může objevit ve zbytku otázek a zkoušek. A... jako paráááda. :DDD jsem z toho dost v šoku xD Taky jsem dneska byla v práci, to jsem si jediný užila. T___T" No a pak jsem dorazila domů a jelikož čtu teď dost super knížku, co mě učí jak přistupovat k výzvám- Tak můžu říct, že jsem z maturity měla daleko větší stres celej třeták a minulý týden.

Od toho pondělka, co to čtu jsem naprosto klidná. Jako buď to dám nebo ne- Jiná možnost není- Udělám vše, co budu moct, abych to dala a s co nejlepším výsledkem. Ale nebudu se tím stresovat. Stres ničemu nepomůže. Musím k tomu přistupovat objektivně. Prostě naprosto žádný negativní myšlenky. Dám to! A udělám pro to všechno. Já to vím. Zvládnu to. Stejně jako se dostanu i na pajďák i na Komiks a Ilustraci. Prostě neúspěch neexistuje! Já to jednoduše dám.

No a já jdu asi dělat úkoly a připravit se do školy. :D poprvé za 4 roky dělám úkoly. Hrůza. xD