Prosinec 2016

Lítostivý k minulosti nebo bezcitný k budoucnosti

31. prosince 2016 v 14:18 | YY |  YY
...Kdybych se rozhodl jinak...

Já zastávám toho názoru, že jakékoli jiné rozhodnutí by změnilo celý průběh budoucnosti, která se na to váže. Ale možná právě tohle jsou jen myšlenky těch lidí, kteří si nechtějí přiznat chyby- Je tohle jen uklidněním pro neúspěšné?

Kdo ví- Ale logický základ to má- Věřím, že kdybych cokoli ve svém životě udělala jinak, tak by pak celý průběh mého života šel jinudy-

A možná by to dokonce zcela změnilo i můj charater- Ano- Vím o hrozné spoustě věcí, které bych dneska udělala jinak- Ale... Možná právě ty věci, se zapříčinily na tom, kým jsem dnes- A- věřím, že cokoli se mi za den přihodí má svou váhu- A i kdyby to měla být jen slova útěchy pro neschopné- Co na tom sejde- Stejně jsme na tom všichni stějně- Jen někteří uklidnění mylnými myšlnkami a jiní vystresovaní z pocitu neschopnosti-

Někdo si ten pocit připustí a jiný ho omlouvá- Ať už to tak je nebo je ta rádoby uklidňující myšlenka pravdou- To ukáže jen úhel pohledu.


Jeffree Star weirdo black matte lipstick | Miub t-shirt | Vánoce

29. prosince 2016 v 20:18 | YY |  Diary
Can you hear my heartbeat?
Tired of feeling never enough
I close my eyes and tell myself that my dreams will come true

There'll be no more darkness
when you believe in yourself you are unstoppable
Where your destiny lies, dancing on the blades,
you set my heart on fire

Don't stop us now, the moment of truth
We were born to make history
We'll make it happen, we'll turn it around
Yes, we were born to make history...


Tak jsem k letošním Vánocům dostala snad i více než si zasloužím, ale to víc z nás :DDD nebudem si lhát. Nicméně- Asi ty- no- nejhlavnější ne- Protože já mám většinou největší radost z těch blbostiček- Jako jsou třeba hrnečky, narámky, soli do koupele a podobně- :DDD ale takové ty, které možná budou nějak zajímat i vás jsou:

Černá matná rtěnka od Jeffreeho Stara- Musím podotknout, že není černá xD Měla by být, ale není. Je taková hodně tmavě fialovo-šedivá. Ale i tak je skvělá. Ale víc se o ní rozkecávat nebudu, protože plánuju někdy do budoucna natočit video i s tou bílou- A možná i s fialovou- Ale ta jediná není od Jeffreeho.

Nicméně- dnes mi dorazila mikina z Japonska- Je od značky Miub, mám ji od sestry. V minulosti jsem si od této značky už něco kupovala, ale vrátily se mi peníze, s tím že to nedostanu- .____. Tak jsem byla skeptickou i k tomuhle- Vlastně to je tričko- Ale já to budu nosit jako mikinu- Takže co... :DDD celé rukávy jsou vyšité- DRAKEM- :DDD mám dračí triko, kravatu, viz na fotce, a noťas- Hlavně je to jakoby zakončení mojeho Yakuza outfitu. :DD Plánovala jsem ho nějakou dobu, tak jsem ráda, že je kompletní, ještě jsem si chtěla koupit nějaký přívěšek na krk, ale to uvidím do budoucna- Taky mi ještě chybí kšiltovka, která k tomu všemu přijde, takže se těšte- bude to mega outfit <3

Nicméně- Krom těchto dvou věcí jsem ještě dostala spousty maličkostí- A dvě šály, čepici a čelenku, a nového plyšáka- Pojmenovala jsem ho Sokrates- Ale říkám mu Tessie- xDDDD Já vím- xDD Nicméně- Proč ten song-

Rozhodla jsem se, že sic na sobě budu dřít, ale pokud mě nikam na uměleckou nevemou- prostě to nebudu hrotit- Půjdu na neuměleckou- Jo a taky- Bylo by fajn, kdyby mě na tu uměleckou vzali- Protože jsem si perfektně naplánovala studia-
Bakalář- Umělecká (komix, ilustrace)
Magistr- Pajda (učení umění na ZUŠ nebo SŠ)
Doktorát- Filosofie

Ano- Mám dost velký cíle na to, že ještě nemám ani maturitu, ale! Ale! Mám za to, že to prostě není špatně- Mám za čím jít! A já sakra moc chci- Protože mě všechno zajímá- A... nechci se něčeho vzdát- Chci teď dělat umění- Taky chci pracovat s charaktery lidí, a kde jinde než ve škole, a pak- Filosofie- ohhh- To bude skvělý- A taky- Ph.D. Sandra D---... Ohhh- to budu ještě větší egocentrik a narcista než jsem teď- :DDD Moje stavy, kdy slyším svoje jméno se z jemného zachvění promění v mráz po celém těle. :DDD Eh--- jo-- až tak moc se mám rád- xDDD <3 -Někdo přece musí♥-

Užij si pěkné svátky | Nebo se o to alespoň snaž-

25. prosince 2016 v 3:08 | YY |  Diary
Každý rok tyhle svátky prožívám hůř a hůř-
Letos jsem dokonce chtěla přemluvit kámošku, která to doma netráví ráda, aby je slavila u nás- :DDD Jo- Až tak zoufale jsem toužila po tom, aby to bylo alespoň trochu jiný-

Nakonec dnešek proběhl v klidu- Rozbalovat dárky budeme až zítra- Až se k nám přidá moje Buzifu a sestřička <3 ♥ Nicméně--- Strýcovi jsem už jeden dárek dala, kterej by bylo dobrý otevřít hned- A on mě taky-

Ten o kterém jsem věděla- Slucháááááááátka!!! Nejsou to teda Beats- Ale... hrajou fajn- Tak snad mi vydrží- :DDD Koukala jsem, že tam mám ještě jeden dost velkej dárek-

Prosím ať je to péro až do nebe! xDDDD ne kecám-možná- :DDD bude mi stačit novej medvídek- :DDD No co! Musím se k něčemu tulit, když tu nemám svojí Princeznu xDDD :DDD

Buňkou v tkáni | Čím větší dodržování řádu, tím větší blahobyt | Je to skutečně důležitým?

23. prosince 2016 v 4:15 | YY |  Diary
Blíží se to- Nezastavitelně jsme byli svým narozením vhození, ne, dokonce přímo skopnuti, do víru života a teď už se jen necháváme vláčet-

A víte pro co? Pro veřejný blahobyt- Pro řád.

Čím víc lidí se podřídí, tím se budeme mít líp- materiálněji- spokojeněji- tím budeme na řebříčku vyspělejší- Protože vezmeme něčí myšlenku za svou- A podřídíme se jí -Ale je to skutečně líp? Skutečně nám tohle stačí? Skutečně nám stačí nějaký majetek a to nám zavře ústa? Asi... Asi už ano.-

A o čem mluvím? O odsouzenosti dnešní společnosti. Vypadne proud- Úrodu vezme voda, požár- A jsme namydlení- Jsme v dnešní době tak moc fixovaní na to, jak vše funguje- Jsme dnes neskutečně odsouzení k závislosti na řádu, který tu máme-

Narodili jsme se, aby jsme byli buňkami v tkáni. Aby jsme byli atomy v hmotě. Pro dobro celé hmoty zapomínáme na to, co si myslíme jako jedinec. Díky celku se zařazujeme a děláme, co se po nás chce-

No není to odporný?

A stejně tak i já musím kráčet v ušlapané stezce, alespoň do doby než vystuduju- Pak budu dělat jen problémy a chodit v jednom oblečení- xD Sice to ekonomice naší země hrozně přeju- Ať má spousty platců DPH, spoustu v systému zapojených- Spoustu ku prospěchu celku myslících lidí- Protože ten co myslí, jako celek je přece šťastný ne? Má peníze- Má bohatství-- No není to tak? Ale to je jen na vás- Každej má hodnoty jiný- Třeba já po studiích chci nosit jednu košili, jedny kalhoty a nemýt si měsíc vlasy. Spát v garsonce na matraci a den za dnem být bombardovaná zákazníky jako umělec, co nedokáže odevzdat zakázky včas- Dlužit za nájem a jíst jen polívky z pytlíku. Sedět v okně a koukat na nebe- Vědět, že zaplacení nájmu mě nesere- peníze pak provířit za skvělý jídlo a sem tam chodit přednášet o umění-

Ale snažím se nebýt připoutaná k nějakým jistotám- Zatím se tomu jen učím, protože je to fakt těžký- ale... snažím se. Krutě se snažím-

Grrr | Nechť kdokoli, kdo se mě dotkne, shoří ohněm, jímž plaji

21. prosince 2016 v 0:30 | YY |  Diary
...Wishin' I could see the machinations
Understand the toil of expectations
In your mind
Hold me like you never lost your patience
Tell me that you love me more than hate me
All the time And you're still mine...

Poslední dny šly snad nejhůř, jak mohly- Ne- Vlastně jinak-

Vzhledem k povinnostem, vlastně šly nejlépe jak mohly- Což z nich nedělá o nic méně složitější dny, než jakými byly. A nebudu přehánět, když řeknu, že ty dny byly tak kurevsky těžký a já se je snažila uchopit, jako když se mimono snaží na nohy- Padá prdelí i hlavou k zemi-

Ale! Nebyla bych sebou, kdybych se i s tak kurevskou situací nepopatovala- A- Nakonec- Nakonec mě štve jen to, že jsem nestihla ušít kamarádce tílko- Ale kdybych zítra vše stihla, jak by se mi hodilo- Možná bych ho i zítra stihla a měla bych vše včas- Což by bylo skvělý-

Ale to bych zas posunula svoje ego na lvl nepřekonatelně výkonný asiat, co prostě musí mít svoje náboženství- :D Protože YY to prostě umí- Je dobrá- Je nejlepší :DDD <3 A ne- Nemluvím o sobě v třetí osobě- xDDDD

Jinak- Jak se mi povedlo téměř vše dokončit zavčasu? Jednoduše- Přestala jsem ztrácet čas s udržováním vztahů s lidmi- xDDD Přestala jsem být tahačem vztahů- Prostě a jednoduše- I kdyby to mělo znamenat, že budu bez přítelkyně- Bez přátel- Jednou stejně odejdou- A já se nehodlám opíjet mylnou představou, že je ten den daleko-

Vím- zní to možná bezcitně- Ale mám pořád za to, že jsem vynaložila až zbytečně moc síly, která už se nikdy nevrátí- A teď na to jen doplácím- Tak snad si to patřičně vyžeru a v budoucnu už takových chyb nebudu opakovat- Naivní představa o tom, že bych mohla nějaké své laskavosti dostat i oplacené- Ahh--- Zeptala bych se na to, kdy už vyrostu- Ale-- Jsem asiat- To se nikdy nestane- xDDDDD xDDD

ELF | digital art | fantasy portrait

14. prosince 2016 v 22:01 | YY |  Moje obrázky

>>>>>FACEBOOK<<<<<
>>>>>>>DEVIANTART<<<<<<

Nečekaně povedený den

12. prosince 2016 v 19:59 | YY |  Diary

Dnešek začal tak, že jsem byla nucena nezaspat. Protože jsem v pátek ztratila telefon, takže mě budil pěstoun a já musela vstát, jinak bych do školy dorazila nejdříve na třetí hodinu. A já zaspávám ráda. Ráda žiju v chaosu a chaos je můj pořádek. Nerada vím, co cítím, nerada si přemýšlím jen nad jednou věcí- Baví mě můj bordel a moje nekonkrétní povaha! .___. A dneska jsem ráno nemusela pospíchat. A to- Bylo divný.

Ve škole to nešlo o nic moc líp- Ale pak o volné přišly kámošky, pro nějaké věci, co tu jakožto bývalé studentky nechaly. A já byla tak hrozně šťastná, že mi opět hrozně moc hrabalo. Je to jako když začnete vařit vodu. Ať chcete nebo ne, prostě začne skákat. Začne se vařit a bublat. Takhle je to i se mnou. Mám nadbytek pozitivní energie, kterou musím vypustit.

Pak jsem v městě 8km od domova čekala v mrazu, nemoci a s bolestí hlavy bezmála víc jak půlhodinu. Pak jsem dorazila domů a zjistila, že mi přišel louhovač na čaj- A já si k mému štěstí dneska koupila další sypanej čaj! Takže jsem zas rozšířila svou sbírku- Teď už mám doma asi 17druhů čaje. xDDD

Takže nakonec můj dnešní den končí docela hodně dobře.
BTw. Už to skoro mám-

It Ends Tonight | digital art | proces pic

9. prosince 2016 v 3:11 | YY |  Diary
...The walls start breathing
My minds unweaving
Maybe it's best you leave me alone.
A weight is lifted
On this evening I give the final blow...

Vzpomínám si, kdy přesně tahle hudba- ne text - hudba a emoce, se kterou to tenhle zpěvák zpívá, ve mě vyvolala vlnu úzkosti. Vzpomínám si, že přesně od týhle chvíle, se mnou šlo všechno od desíti k pěti.

When I see your smile,
Tears run down my face.
I can't replace.
And now that I'm strong, I have figured out,
How this world turns cold and it breaks through my soul.
And I know I'll find deep inside me,
I can be the one....
Asi si vzledem k žánru umíte představit, co jsem to byla za pako.Vlastně jsem na tom jen o píď lépe. Jen jsem, možná, víc uvědomělou. A taky se nějakým způsobem snažím měnit věci okolo mě. Nejsem už jen tím, kdo stojí, i když všichni okolo jdou a narážej do něj. Jsem tím, kdo i když nejde přímo s nimi... Ani proti nim. Jdu spíš než dozadu nebo dopředu... No- jdu tak asi do leva. :DDD A už zase nespím. :D Klasika... Blíží se mi přijímačky a já vím, že nemám portfolio, takže na spánek nemám nárok a můj mozek to ví, tak mi to dává sežrat. T___T nenávidím tě mozku.


Nicméně, abych dnes zabrala alespoň na více než hodinku nebo půl hodinu, dala jsem svému svědomí chvilku kreslení na tabletu, abych se alespoň o tu trochu přiblížila práci na porfoliu. -ještě to není, musím toho ještě hodně dodělat-

Neštěstí hnojivem charakteru

5. prosince 2016 v 22:18 | YY |  Diary
Ich halt den Brief
In meiner kalten Hand
Der letzte Satz war lang
Solang er noch brent
Schau ich ihn an
Mit jeder Zeile
Stirbt ein Gefühl
Was bleibt ist Finsternis
Ein Schauer von Dir
Hilft nicht mehr viel

Es bringt mich um

Wir hom uns totgeliebt
Es bringt mich um
Weil unser Traum
In Trümmern liegt
Die Welt soll schweigen
Und für immer einsam sein
Wir sind verloren
Auch wenn die Mächte
Sich vereinen
Es ist vorbei...

Co bych mohla říct- Snad jen, že dny opět nejdou, jak bych chtěla. A to i přes ten fakt, že jsem poměrně šťastnou. A to i přes ten fakt, že není nač bych si mohla stěžovat.

Je to snad jednoduše tím, že nechci být spokojenou. Nechci být šťastnou. Šťastný člověk nemá potřebu měnit věci, dění okolo sebe. A proto nikdy nechci být šťastnou. Včera jsem prožila nepěknou hádku na téma "Budeš mít těžkej život, pokud se budeš dál chovat, jak se chováš-" Na čež jsem vybouchla a mojí odpovědí bylo, "V to doufám! Za věci, kterým věřím, tak klidně!" Vyjelo to ze mě s takovým přesvědčením- O kterém jsem ani já neměla tušení.

Ale ano- Často doplácím na svá rozhodnutí, která stůj, co stůj zastávám, i když kolena o beton dřu.

Napraví mě někdo?

Někdy si přeju, aby to někdo udělal a já byla více vyrovnanou a méně sebou. A jindy skutečně věřím tomu, že jsem svůj charakter za ty roky vypilovala ke své pyšnosti nad tím. A není to malý zlomek dní, kdy jsem hrdá za sebe. Ne na sebe. Ale za sebe. Za mě! Za člověka, kterým jsem. Nemůžu vám přesně podat, jaký v tom já cítím rozdíl-

Na sebe, někoho je spíše jako když nad někým stojíte- A hledíte na něj jako na třetí osobu- Jste jen pozorovatelem, kterému se scéna líbí a nebo ne.
Ale za sebe- Za sebe--- vy jste tím, kdo to cítí- Vy jste tím, kdo hraje scénu, kdo prožívá.

Tak snad jsem to dostatečně vysvětlila. Tak snad jen doufám, že bude ještě spousta možností, kdy nebýt šťastným.