Únor 2017

Billy | digital art | portrait of lill' boy

19. února 2017 v 21:38 | YY |  Moje obrázky
fotky z procesu >>>>>FACEBOOK<<<<<
plná velikost obrázků >>>>>>>DEVIANTART<<<<<<
výběr toho nejlepšího>>>>>>>INSTAGRAM<<<<<<

Hádejte- Tohle je to kiddečko z před-předešlého videa! Konečně jsem se dostala asi po týdnu, ne-li více, k jeho kresbě- Taky jsem dnes dostala pěknou depresi a--- namalovala menší obraz. Em- Je na instáči, tak jestli máte zájem- Nicméně- Asi ho ani vysvětlovat nehodlám- Prostě- Přeberte si to jak chcete.




Btw- Tak trochu jsem si pohrávala, když jsem ho kreslila- Tak něco pro pobavení-

Svět je pokryt našimi stezkami

18. února 2017 v 18:39 | YY |  Povídky
...I book myself into a soul asylum...

...So here I go
I'm still scratching around in the same old hole
my body feels young but my mind is very old
So what do you say?
You can't give me the dreams that are mine anyway
You're half the world away...

...And when I leave this planet
You know I'd stay but I just can't stand it and
I can feel the warning signs running around my mind...

...I've been lost, I've been found
But I don't feel down...


Tolik let. Tehdy. Chodila jsem po stejné cestě každým dnem. Jako bych tu znala každičkou třísku. Každý list. I když všechny kaštany, všechny větvičky už odpadaly. Všechno, na co dnes tady sahám je nové. Je to nové a přesto úplně stejné. Cítím to kouzlo, které mi tenhle les zas dával. Cítila jsem každý vánek, který proudil mezi korunami jako tiché šeptání o lásce lípy a jílocve. Vše bylo jako předtím. Cítila jsem se zas jako malá holka, která se tu schovávala před celým světem. Byla jsem jen já a ta mystiská atmosféra. Jen já a každý strom tady. Každé jeho tiché šeptání. Šeptal mi do ucha a jemně mě šimral svým dechem. Pohrával si s mými vlasy a tolikrát mě nechal spadnout a zakopávat o jeho kořeny. Nikdy nepodal ruku ani mi nepomohl vstát, ale přesto jsem vždycky utíkala jen za ním.

Dnes jsem se procházela. Každý strom byl na svém místě. Tiché šeptání ke mě promlouvalo. Ale já mu dnes nerozuměla. Dnes jsem jen stála na stejném místě a snad jsem si ani nechtěla rozvzpomenout, jaké to bylo. Dnes mi byla utočištěm už jiná sféra. Dnes jsem tu jen stála a žádný z kořenů už mě nemohl složit na kolena. Žádný z větříku nehnul mými vlasy.

Vyšla jsem ven a cítila jsem se klidně. Cítila jsem, že moje bolest přesně dnes a takhle měla skončit. Vešla jsem tam, abych nezjistila, jako moc z lesa bylo pokáceno, ale jak moc ze mě bylo nového. Abych zjistila, že není les, který měl být jiný. Byla jsem to já, která měla zjistit, že jsem už někým jiným. Vyšla jsem ven s klidem, který jsem už roky neznala. S letmým úsměvem.

Wanna be latex | Maturitní práce

17. února 2017 v 13:07 | YY |  Šití, oblečení a styl
/to malé kiddo ještě musím nakreslit-

...We are the heroes of our time
But we're dancing with the demons in our minds...
...He said I never left your side
When you were lost I followed right behind
Was your foundation...
Jakože- Spolužák když mě viděl, tak řekl, že vypadám jako Britney z klipu "Oops I did it again"
A já nemhu nesouhlasit. xDDD Mimochodem- Britney bude moje manželka- Jednou- <3 ♥

Konečně jsem bílá! | Skoro...

15. února 2017 v 23:21 | YY |  Diary
Dnešek mi začal docela hezky-
Probudila jsem se poměrně brzy- A NEZASPALA- Jenže jsem si pak řekla, že když mám ve škole od pozdější hodiny, tak nač vstávat- No a tak se stalo, že jsem zas jela do školy hrozně pozdě- :DDD Nicméně-

Pak jsem celkem výrazně pokročila na maturitní práci- No- Možná. No a pak mě čekal už jen test, na který jsem se vyflákala- Ostatně jako na všechny testy z češtiny- xDDD Eh- Literaturu nejde studovat- Tu musíte pročítat- Jasněže vím hovno o autorech, které jsem nečetla- Až si jejich díla přečtu, napíšu ten test dobře- Jako učit se něco takovýho nemá smysl. /Jako kdybyby panna mluvila o sexu./ Stejně to zapomenu- Bude to o ničem- Ráda čtu- Za poslední týden jsem zase přečetla něco přes 250stran. /dva večery, protože maturitní práce/ No a pak přišla jen doklasifikace- Na kterou jsem se mimochodem vyflákla taky- Ale-! Test byl fakt jednoduchý- Tak snad- ^^ /btw. hrozně se mi líbí naše učitelka- je šíleně krásná a je tím správným směrem trhlá a chytrá--- ohhh--- damn... asi na ní mám crush >////< /

Pak jsme se celý den flákali s rodinkou po nakupácích- A po docela pozdním příchodu domů jsem si šla zas zaběhat /už druhý den v řadě snad mi počasí nedovolí narušit stereotyp každého dne/ a pak se dala do odbarvování- Beru tu trochu za svůj vlastní velký úspěch- Protože jsem si teprve prvně odbarvovala vlasy na bílo sama- Dříve jsme rituál barvení prováděly vždy se sestrou-

Natož troufnout si na bílou- Ale-- Stačily tři večery- A jako je to pěkné- místy je to blonďaté- Ale--- To fakt dotáhnu až bude maturák těsně za dveřma-

YY totiž, jak ji znám, je tykrysová. :3 ♥

Self-pportrait | digital art

13. února 2017 v 5:30 | YY |  Moje obrázky


fotky z procesu >>>>>FACEBOOK<<<<<
plná velikost obrázků >>>>>>>DEVIANTART<<<<<<
výběr toho nejlepšího>>>>>>>INSTAGRAM<<<<<<

A stále nekončíme- a stále nespíme-

Pixel | digital art | portrait |

11. února 2017 v 21:33 | YY |  Diary

fotky z procesu >>>>>FACEBOOK<<<<<
plná velikost obrázků >>>>>>>DEVIANTART<<<<<<
výběr toho nejlepšího>>>>>>>INSTAGRAM<<<<<<


To je když se s někým domluvíte na začátku prosince a máte náladu až za dva měsíce- :DDD nicméně- Nakonec to dost pomohlo k propagaci mojeho artu- Hodil si to na instáč, na faceboku tu má jako profilovku- No- jsem prostě dobrá :D nebo spíš- Konečně mi skončil uměleckej blok- Vlastně skončil už s Kevinem- Nicméně- Potřebuju support svých fanoušků- tak mi ty stránky lajk

Rádoby převratné pohledy blogových pisálků

11. února 2017 v 15:21 | YY |  Diary
Hezký odpoledne-

taky jste zaregistrovali, alespoň občas, jaký články jsou propagovaný na hlavní stránce blog-u.cz?

Trochu mě to znepokojuje- Přijde mi to všechno jako něco, co si hraje ukázat na věci, které jsou tak běžné. Vždyť každý nad takovými věcmi přemýšlíme den co den- Opravdu to teda stojí svou kvalitou za to, aby to bylo takhle veřejně zdůrazňované? Věřím, že na blogu.cz je milion lepších článků- Jak už tvůrčí věci, jako jsou malby, fotky, kresby- Tak umělecký text- Jako jsou povídky, a podobně-

Tak proč tam blog.cz stále strká věci typu "Bez facebooku mám víc času", "Čím jsem chtěla být", ty vole! Jako vážně?! .___.

Možná jsou moje obsahy článků sprostý,možná jsou nevhodný- Nebo se prostě jen nehodí- ale- Maj lidi fakt zapotřebí číst pořád takový sračky? Vždyť to tam ten blog.cz stejně dává, protože ví, že kupa lidí na to zareaguje i když tam myšlenka bude lvl 0.

Jen protože na to názor maj- Jen protože je to tak kurevsky otřelý téma, že na to bude moct reagovat každej kokot. A proč? Proč? Jako vážně? Vážně se člověk nezmůže na nic víc než jen se pořád točit v kolečku a honit vlastní ocásek?

Doufám, že nikdy nebudu propagovaná na tý hlavní stránce- Docela by to srazilo mou úctu k sobě samé-

Nechť jste stejně znepokojení jako já- Protože jen tehdy se něco změní-

Kevin | YY self-portrait | Digital art | portraits |

9. února 2017 v 23:46 | YY |  Moje obrázky


fotky z procesu >>>>>FACEBOOK<<<<<
plná velikost obrázků >>>>>>>DEVIANTART<<<<<<
výběr toho nejlepšího>>>>>>>INSTAGRAM<<<<<<


Muahahahahaha- ještě tak tisíce hodin, více uvolněnosti do mojí ruky- A bude ze mě možná artist- :DDD :33 ♥ Ne tehle obrázek fakt miluju- Hlavně teda toho týpka- Ani nevíte, jak utlimátně vypadá na mojí tapetě! :OOOOOOOO /na mobilu i když přemýšlím, že bych si ho hodila i na Ries-e, můj noťas/

Jakoby- Eh- co bych k tomuhle chtěla říct- Snad jen- Nějak si to přeberte- :D Nebudu vám vysvětlovat symboliku toho obrazu- Nebylo by to pak ono-

Kevin | Digital art | portrait | rozdělané

8. února 2017 v 17:14 | YY |  Moje obrázky
fotky z procesu >>>>>FACEBOOK<<<<<
plná velikost obrázků >>>>>>>DEVIANTART<<<<<<
výběr toho nejlepšího>>>>>>>INSTAGRAM<<<<<<


Jakoby vůbec nepotřebuju pracovat na maturitní práci, abych si víc jak 4hodiny kreslila týpka z instagramu xDDD <3 ♥ Ale jednou mu natrhnu prdel až ho budu vojíždět- :DDD a ne- ještě to neví :DDD <3 ♥


Míra pravděpodobnosti

7. února 2017 v 13:24 | YY |  Povídky
Kdybych měl být něčím jiným než jsem, chtěl bych být kyslíkem. Chtěl bych být téměř nepolapitelný. Chtěl bych měnit svou podobu a dožívat se milion let. Sledovat jak si to podivné mraveniště lidí žije svoje problémy. Jak navzájem ubližuje jeden druhému. Jak si bez většího uvědomění působí bolest. Chtěl bych se na to koukat. Koukal bych se pečlivě a snažil se najít počátek, který bych nemohl dohledat. Nemohl bych dohledat začátku této problematiky, jelikož je stará jako lidstvo samo. A ani ten nejšpatnější se tak nenarodil. Nicméně- Sledování těch podivných do dvou nohách chodících stvoření na bázi vodíku mě přivádí k myšlence- Má tohle konec? Možná. Ale to 'možná' je velmi křehké a rozbité. Je dost možné, že se rozpadne a ani po žádném lepším konci nebude slechy. Dle mého, tu ale stále bude. Bude existovat možnost, že se to může změnit- Jak? Jednoduše tak, že existuje budoucnost. Existuje jistota, že zítra je taky den- A každý den sebou nese jak jistoty, tak nejistoty- A změny jsou jednou z nejistot. Mohou, ale nemusí přijít a až do dne, kdy uhasne poslední život na Planetě- Až do dne, kdy už nikdy nevyjde Slunce bude 'možná' existovat. A já budu plynout a sledovat jestli se rozpadá nebo uzdravuje v jinou svou podobu- v 'určitě'.