-unknown-

14. května 2017 v 5:08 | YY |  Povídky

Chtěl bych toho tolik říct. Chtěl bych, aby čas zhojil rány, které jsem ti vytvořil na duši. Chtěl bych vzít neviditelnou nit a zašít ty hluboké díry, které jsem v domění sebeobrany, do tvé duše udělal. Chtěl bych vyřezat do vlastní kůže díry. Svléknout své končetiny z kůže. Jen abych mohl tvou duši spravit. Abych ze své tkáně vytvořil záplaty. Abych zakryl každou z hlubokých ran, které jsem udělal.

Jedno ráno. Jednou ráno se probudím. Jsem sám a nikdo na mě nečeká. Vím to. Protože jsem vždycky chtěl víc. Nikdy mi nestačilo, co jsem měl. Vždycky jsem chtěl ještě víc. A čím víc jsi mi toho dala, tím víc jsem toho po tobě chtěl.

Bral jsem. Bral jsem, protože jsem měl jen tebe.

A ten přízrak, ten odporný sliz ve mě. Tlačil mě a říkal, že tě ztratím. A nemýlil se.

Připadám si stejně hloupý, jako král, co přišel z Delf. Přišel jsem s věštbou, která říkala, že mě opustíš-

A byla to pravda. Jenže jsem tomu pomohl sám. Čím víc jsem se tomu chtěl vyhnout a tím rychleji jsem tomu šel naproti. Každým opatřením, které mi mělo zaručit, že se mnou zůstaneš tě to jen víc oddálilo. A já už jsem dobrý jen pro smích.

Nakonec jsem tou nesmyslnou věštbou, tou šarlatánovou hloupostí, zaslepen probodal jak svou duši, tak i tu tvou. Dusil jsem v sobě ten strach. Dusil jsem ho, ale jen a jen rostl. Rostl s každým nenaplněným očekáváním. S každou ignorací osatních lidí, které jsem zavrhl jen pro tebe. S každým koho jsem ignoroval, abych byl jen tvým. Lhal jsem všem okolo, abych mohl být s tebou. Zradil jsem své přesvědčení, jen touhou po tobě. Ale čím víc jsem ti propadal, tím víc jsem tě ztrácel. Čím víc, jsem toho obětoval, tím víc jsem chtěl po tobě.

S každým tímhle rozhodnutím jsem zůstal nakonec jen já. Já a sliz, který ví, že si na mě jednou smlsne. A já ho nechám. Nechám ho, protože si nezasloužím- nezasloužím si mít rakev. Nezasloužím si urnu. Nezasloužím si kněze nebo pozůstalé. Mými pozůtalými s očima zalitýma slzama jsou moje noční můry. Budou plakat. Budou tak moc plakat, že slzami posoleným mým masem budou jejich žaludky jásat. Budu prosit Hádese, aby poslal Kóré, aby ti mojí kůží spravila duši. A taky mu řeknu, aby- aby ti donesl moje srdce. Protože bilo jen pro tebe. A teď- I když nebije. Přijmi ho prosím. Klidně ho schovej, kde ho nikdy nenajdeš. Ale vem si ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama