Listopad 2017

Hahaha | Mental breakdown? Proč jen jednou!

17. listopadu 2017 v 23:15 | YY |  Diary
I'm looking for a place to start
And everything feels so different now.
Just grab a hold of my hand
I will lead you through this wonderland.
Water up to my knees
But sharks are swimming in the sea.
Just follow my yellow light
And ignore all those big warning signs...♥

Heartbroken

Emotionless

Hopeless

Tak jo. Tenhle týden jsem se složila přesně... 4x. Hahahahahahahah. No není to prdel? :D Za celý dva měsíce jsem se nesložila ani jednou a v jeden týden 4x. But Y? Y not!

A že jsem heartbroken, kdo by nebyl. Všechno, co mě nikdy nezradilo bylo učení. Bavilo mě se učit a když jsem nabývala nových informací a otevírala si dveře k novým poznaním, vždycky mě to stimulovalo a bavilo.

A najednou. Jsem takhle hrála a hrála. A pak najednou, a do prdele. Já neumím na řečtinu. Kuuurva. :DDD Takže to bylo poprvé v životě, kdy mě zradil můj mozek. A to mi zlomilo srdce. Poprvé v životě mě zklamalo to, čemu jsem mohla vždycky věřit. Moje extremní schopnost se učit. Baví mě to a proto jsem šla na výšku. A ono- Haha! Ne! :D A taky za to může můj Woody/Arogantní zmrd, dostal přezdívku Woody, po halloweenu a vlastně i po chalastačce u ségry, protože nosil jednu dobu pořád cowboyskej klobouk xD/. Začali jsme hrát hry pro dva. Hotsko, mortal kombat, wowko,..- no a už se to vezlo. Měla jsem pak na celou jednu lekci se slovíčky na dvě A4 a gramatikou jen dva dny. Jasněže jsem vyhořela na slovíčkách, protože učit se něco jako robot mi pod tlakem nijak nešlo. A šest hodin řečtiny ve čtvrtek, no kdo by nechtěl. Ahahahahah! Ale neva. Dostala jsem za celých šest hodin řečtiny asi 3pochavaly jednoho z nejúžasnějších profesorů a celkově vyučíjících, které znám /aby nebyl tak geniální, když chodí přednášet do Atén, looool učí Řeky řecky, :DDD (ano, tou klasickou řečinou 2.st. n.l. ), nicméně- hrozně mě ten den vychválil a nakonec na ty slovíčka nedošlo, ale i tak jsem byla ve stresu... a hlavně mi srdíčko zlomila spíš profesorka, která nám řekla: "Ale vy nestudujete filosofii, abyste se zamýšleli."/ Takže jsme se s Woodym rozhodli, že asi budeme končit. On půjde učit na plnej úvazek a já půjdu asi taky. Buď si udělám pedagogické minimum a nebo pajdu výšku. Jeho celý učení nebaví, baví ho učit a umí to, ale sám se nikdy nic učit nemusel, buď to prostě uměl z výkladu, nebo ho to prostě nezajímalo, ale má štěstí, že...

nemá řečinu, takže se neučí vůbec na nic-/protože řečtina u nás funguje na tom, že dostaneme zadání na příští hodinu, takže se na to prostě učit člověk musí a na hodinách se to pak jen procvičí a dostane se novej materiál na doma./ a pro mě, která dostává hodně úkolů na doma, je to docela prekérní. Nicméně. Naučím se se ovládat a víc se učit. Zkusím překousnout zimní semestr a na letní už mám úplně jiný předměty, tak tomu dám ještě šanci, protože se den za dnem utvrzuji, že o ty úžasný lidi nechci přijít.

Nicméně! Kromě svého zlomeného srdíčka jedinou činností, která mi dělala dřív radost se mám dobře. Řeším sračky typu, "ugh, nechci si nechávat prát prádlo u Woodyho", " a už vůbec s ním tenhle víkend jet k nám." Byl u nás už asi 3x.

Ale já chci taky svůj čas. Poslední dny utíkám z domu, kdykoli jen jde do práce nebo musí cokoli ohledně rodiny. Jen abych měla chvíli času pro sebe. Nachytávám se, kdy jdu z řečiny a pak mu studená skočím na záda a otíram si o něj xicht jako zvířátko, dokonce mám pocit, jakože mi chyběl, což je pro mě jako "WTF?!" Nikdy jsem to takhle dřív s ním neměla. Jak jsme spolu 24/7, tak jako- potřebuju být i trochu jen pro sebe.

Jinak- stará se o mě hrozně hezky, ještě mě úplně neviděl v záchvatu, takže to pro něj bude docela hustý až ho dostanu, je hrozně starostlivý povahy, takže se dokonce vzhledem ke svojí škodolibosti dost těším až uvidím ten utrápený xichtík. Nicméně! Hráli jsme Wowečko, moc mě to nechytilo. Ale jako- není to špatný, ale je to hra s příběhem. Lol. nope. Hraju hry, abych kosila a vybíjela si vztek. Proto hraju Diablo, HOTS, Dotu, protože chci kurva zabíjet! :DDD

Jo a taky jak jsem dostala to ocenění toho žáka kraje, tak jsem si za utržené peníze koupila batoh/bez slevy/ z KillStaru. /papa 2,5k :DDDD/ Nikdy jsem si nic nekoupila bez slevy, takže se na to těším jako malá. A až přijedu do Plzně, tak si půjdu koupit nový kabát. Protože ten, který mám je onošený. A přemýšlela jsem na kožíškem nebo tak. Jak bydlím u zmrdečka, tak mám skoro 7k jen pro sebe. Jen tak na měsíc. Zčehož chodíme chlastat s mates, a tak... A taky si z toho platím obědy a MHD...

Takže moje měsíční útrata je asi 1-2k, podle toho jak moc se pije. Protože k nám jezdíme taky spolu, takže to platí Woody, protože se jezdí autem za jeho prachy. /Jo a k Vánocům se hrozně těším, že mu koupím oxfordky, hrozně mu k jeho stylu anglickýho učitele a k tomu, že je to lektor půjdou, jeho rodiče mu asi budou kupovat koženou brašnu, tak se s nima domluvím na barvě, ať to má connected.♥Ehhhhehe udělám si z něj ODELLEČKA/ Nicméně, šetřím. Velice se krotím a ten kabát fakt potřebuji a ten batoh jsem si koupila jako odměnu za to ocenění./A vlastně i z něj samotnýho. Tenhle měsíc se mi na účtě sešlo asi 12k, takže dát jen tak 2,5k za batoh, nooo- nebylo to z ničeho nic, bylo to přece za mojí těžkou dřinu! :DDD Nicméně... paradoxem je, že jsem žákem kraje, kde už nebydlím a už ani nejsem žák, nýbrž student. :DDDD/

No nic, doufám, že mi další dny ve škole spíše srdíčko slepí, i když to tak nevypadá. Posílala jsem spolužačce svou rešerši na seminární práci a ona okopírovala celé moje téma. Takže jsem se cítila opravdu super no. Nicméně. Woody je dost pomstychtivý povahy a vyburcoval mě k tomu, abych jí šla zjebat a tak jsem šla. Protože to, že si na mojí střední udělá 5lidí dredy, to že si hned po mým odchodu obarví lidi vlasy na tyrkysovo, to se ještě dá, ale když mi někdo vykrade mozek, to je trochu přes čáru, holka!

Růže jsou červené,
krásní jsou ptáci,
život je na hovno,
lidi čůráci.

/demotivace/