Nové já? | Stěhování | Možná něco jako klid, malé štěstí

25. února 2018 v 0:31 | YY |  Diary

...This is where it all begun
We lead our lives on and on...

Hoooho drazí,

velmi Vás vítám u jednoho z pozitivnějších článků! Je mi velkou ctí právě Vám oznámit, že se cítím úžasně. Nevím, jednou jsem takhle ležela v posteli s Woodym a věděla jsem, že jednou budu mít práci, která mě možná nebude bavit a kupu kolegů, které budu nenávidět, ale že se budu vracet domů k tomuhle člověku.

K tomu, který na mě kouká jako na svou budoucnost. Toho, který se mnou počítá. Najednou mě opustil ten stres. Sice se od něj stěhuji pryč, ale věřím, že až si v jazykovce nabere někdy další kurzy/učí jen indidividuálně,/ale jako, kdo by to nebral za 300,- na hodinu/ jakože odmítá skupiny, protože je to rozmachanej parchant :D a nechce se crcat s dětma, který tam chodí z donucení rodičů/ a k tomu, jak má v jazykovce i tu novou pozici u zkoušek na certifikáty, tak věřím, že si v budoucnosti najdem nějaké společné bydlení, které nám oboum bude vyhovovat. /I když- já se stěhuji, především abych se učila./

Mám pocit, že- že jsem se hrozně změnila. Mám pocit, že mě můj předešlý vztah, tak hodně vyškolil ve všem, co dělám špatně, že Woody, jak moc nepřemýšlí nad emocemi a tak a já se ho zeptám na to, co na mě má rád, tak mi řekne moji schopnost pro kooperaci. /:D Což je jako "Wtf? To na mě máš nejraději jen náš vztah?" Načež, oba víme, že ne. Jen... víte jak.../ Když si to sám uvědomí, tak hned pak začne přemýšlet, ale víte jak- jde vidět, že jsem fakt hodně na spolupráci a díky tomu, jak skvěle si rozumíme, tak je všechno fakt růžový. Zdá se mi, že mi věci nějak podivně dobře vycházejí a to fakt po celý můj dosavadní život. Je zvláštní, že ať si to uvědomuji nebo ne... vždycky vím, jak se rozhodnout. Nebo spíš- vím, kudy vést cestu. Po dlouhém přemýšlení a občas proti vlastní vůli, ale- kousnu se a jdu podle rozumu.

A dnes jsem volala se ségrou a ta povídala něco málo o tom jejím příteli a jako- není nic tajného, že mi nesedí. A vždycky když mluví o tom, co u něj překousává, tak mi schází to, jak se o mě Woody zajímá a hned jsem vděčná za to, že je jaký je. Dokonce ho má strýc až moc rád. Dokonce se mi to moc nelíbí. Je to takový to, "a hlídej si ho, co kdyby ti ho nějaká chtěla přebrat, víš jak ženský jsou zákeřný..." a já s protočením očí jako, "on je věrnější než Hachiko..." a propos--- já vždycky mluvím o tom, jak co funguje v řečtině a tak- a Woody o tom jak v japonštině. /zkurvenej weeb, dělám si prdel, hate-íme ty malý zmrdy společně... :D ale víte jak- on se japonsky učil dobrý dva roky, takže toho hodně pochytil-/

Teď jsem na víkend doma a jakože- nemůžu říct, že bych Woodyho neměla ráda- mám ho hooodně ráda. Sice asi to není takový to tornádo, ale zjistila jsem, že tuhle sobeckou a nezdravou lásku snad ani už nechci. Nikdy. Je to špatná láska. V řecku uznávali 7 druhů lásky.

"EROS. Je to druh vztahu, který se nejčastěji spojuje se slovem "láska". Charakterizují ho romantika, poblouznění a sexuální touha. Eros je řecké jméno pro Cupida, který střílí šípy lásky do lidí a způsobuje jim tento druh přitažlivosti. Často se znázorňuje jako dítě so zavázanýma očima, což znamená, že Eros často udeří bez důvodu. Tento druh lásky je nejnebezpečnější, ale je to také to, co pronásledujeme celým svým srdcem. Úplně nás zničí a vymyká se jakékoliv logice." zdroj: https://mocvedomi.cz/

Nicméně... Myslím, že jsem za poslední půl rok hrozně vyspěla. Hrozně moc. A zbavila jsem se spousty zbytečností. A hlavně pro mě je důležitá jen jediná věc, abych byla hodná a to je zájem a toho se mi od Woodyho dostává až moc, takže jsem fakt spokojená a hodná. :D Každý den, kdy nejsme spolu, tak si voláme a Woody teď pořád chodí a kňučí, že se mu odstěhuju, je to hrozně milý a těším se až dostuduju a pak spolu budem bydlet už napořád.

Současně spokojená a přející i Vám jen to nejlepší
YY

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama