Jak se naučit neplakat pro plynutí času

26. dubna 2018 v 23:15 | YY |  Diary
Krásný večer,

ten můj dnešní opět není moc veselý. Asi budu mít problém s výkyvy nálad. Možná jsem dokonce maniodepresivní, ale tomu bych moc nevěřila. Vlastně... ne. Většinou bývám dlouhou dobu smutná a nebo dlouho dobu veselá. Počkat... není to pořád nějaký interval, kdy se ale i tak proměňují. Nah... kdo ví, já ne a možná ani nechci vědět. Vlastně... ne. Jsem si jistá, že jsem v naprostém pořádku, nebo vlastně... kdo je? :D Takže nic. Opusťme tohle téma.

Ležela jsem dnes v noci x hodin v tichu a sledovala červený žárovky světýlek. Najednou... já nevím.. zmocnila se mě mrzutost. Smutek a lítost. Proč musíme ztrácet?

Proč se jednoho dne probudíte a nic, co pro Vás bylo kdy důležitý už není? Ne že by to ztratilo váhu. Ne že by to dnes nemělo stejnou důležitost. Jen... Je to pryč. Nepodrželi jste si to a je to pryč.

Zdá se, že některé věci bolí miíň, když se jich člověk vzdá. Ale jak člověk pozná, které věci to jsou? Opět se mi stalo, že doplácím na svá rozhodnutí. Věřím, že jsou situace, kdy není žádné dobré řešení, ale nějakým směrem se jít musí... a... člověk vybírá to, které ublíží nejmíň lidem. Ale... jak to ten člověk ví?

Jak si může být jist, že tohle skutečně ubližuje méně?

A existuje něco, co i když by bolelo, dala by se ta bolest tím samým kompenzovat? Ano? Já nevím. Ztrácím pomalu důvěru snad ve všechno. Nevěřím, že cokoli, co se nějak děje tak má být. Přestávám si říkat, že pokud něco nějak je... že to tak má být. Věci mohou být jakkoli... a.. je jen na nás, jaké budou. A možná o to víc to mrzí.

Jdu spát. Dnes je mi neobvykle špatně. Především fyzicky.

Krásné dny. YY
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama